Umění v současné generačně a kulturně rozpolcené době

Čím dál více si myslím, že umění v současné generačně a kulturně rozpolcené době by mělo být vytvářeno v rámci komunity či soukromé iniciativy, ne za veřejné (celospolečenské) prostředky. Neplní totiž tu základní roli, kterou by podle barona Johna Reitha (BBC) veřejná služba měla - kultivovat "celou společnost". "Celá společnost" dnes už není. Jsou slupky z cibule, existující vedle sebe, ale ne spolu. Ukazuje to nejen současná brněnská inscenace, ale i představení v Národním divadle a další. Estetika je odrazem vstupní filosofie/ideologie a dekonstruktivismus, dekontextualismus a další jako prvky postmodernismu jsou koncepty, které celá společnost nesdílí. Některé projevy dokonce uráží. Otázka je, proč by (byť jen symbolické) štvaní, rozdmychávání mezináboženské a mezikulturní nenávisti jako politickou subverzi "kulturního liberalismu" měla platit celá společnost. Ať si je platí ty komunity a ti jedinci, které takové umění oslovuje a obohacuje. Třeba přesvědčí ty ostatní. Ale za své.