Zvýšení penzí, urychlení výstavby silnic a železnic, zavedení obecného referenda, konec úplné přestupkové imunity ústavních soudců, náhradní výživné, zrušení karenční doby, ale také zločiny privatizace nebo kauza novičok.
To jsou jen některá témata, která čekají poslance na schůzi Sněmovny, která začíná dnes. Bodů v programu je dost přes stovku, proto není vyloučeno, že květnové jednání dolní komory se protáhne na tři týdny. »Pro nás jsou důležité naše vlajkové lodi, tedy předlohy z pera KSČM, i když ta schůze je obsahově ‚velmi výživná‘. Ale přece jen karenční doba, důchodové a sociální věci, ale také například princip předběžné držby už jsme navrhovali v minulém volebním období. Předpokládáme, že nyní to půjde lépe. Je to jedna z věcí, proč u nás výstavba tak dlouho trvá a proč jsou spory tak drahé... Tentokrát by to podle dobrého německého vzoru mělo být u nás schváleno také,« komentoval následující dny práce Sněmovny předseda klubu poslanců KSČM Pavel Kováčik. Věří, že se konečně dostane i na téma navržené komunistickými poslanci o nezaplacených podnicích privatizovaných vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1998. »Není to nic nedůležitého, na co by se mělo zapomínat a odsouvat to,« dodal Kováčik.
Kauzou kolem zveřejňování informací o jedu novičok v ČR by se poslanci měli zabývat hned v úvodu schůze. Plénum by v reakci na výroky prezidenta Miloše Zemana mělo vycházet z usnesení sněmovního zahraničního výboru, podle kterého se na českém území žádná látka typu novičok nevyráběla a neskladovala. Komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství pak Zemana vyzvala, aby »zachovával utajovaný režim zpravodajských informací a v případě nejasností, aby danou věc konzultoval primárně s vládou ČR a s českými tajnými službami«.
Sněmovna by mohla také pokračovat v posuzování zavedení obecného referenda, jak je navrhli poslanci SPD. K jejich předloze navíc přibyly i normy o všelidovém hlasování od zákonodárců KSČM a ČSSD. Liší se především parametry a vymezením záležitostí, o nichž by lidé mohli rozhodovat. V prvním čtení by se poslanci mohli vrátit rovněž k poslaneckému návrhu na zmírnění takzvaného protikuřáckého zákona. Předpokládá zejména to, že provozovatelé restauračních zařízení, v nichž se nepodává jídlo, by mohli zřizovat oddělené kuřárny.
Polepší si ti nejstarší a senioři s malými penzemi
Novela zákona o důchodovém pojištění přináší kromě jiného změnu v pevné výměře důchodů, která je pro všechny stejná. Polepšit by si tak měla zhruba polovina lidí s nižšími důchody, snížila by se zásluhovost. Od ledna by navíc měly stoupnout penze seniorům nad 85 let o 1000 Kč měsíčně. Cílem je přispět ke zvýšení životní úrovně především starodůchodců a dalších seniorů s nízkými penzemi, u nichž základní výměra činí významnou část penzí. »Vládní novelu podporujeme. Ceny rostou, také ekonomika ‚jede‘, a je možné alespoň částečně změnit rozevírání nůžek od nejnižších důchodů, které se pohybují v průměru kolem 11 tisíc korun, což se týká zhruba 760 tisíc seniorů, což zase není tak málo. Je to ten první krok, který jsme skoro povinni nyní udělat,« reagovala pro náš list předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).
Poslanecká předloha o dopravní infrastruktuře má po úpravách podpořených hospodářským výborem u konkrétně vyjmenovaných významných dopravních staveb zavést předběžnou držbu pozemků a také jejich zpřístupnění pro přípravné práce. Měla by se rovněž zjednodušit výplata náhrad za věcná břemena. Investoři by mohli výstavbu zahájit nezávisle na sporu o výši náhrady za nemovitost, kterou potřebují vykoupit. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o mezitímní rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady.
Podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) by mohla změna zákona urychlit stavby až o třetinu. »Je to určitý pokus najít konsenzus napříč politickým spektrem. Je to zákon, který omezuje občany v jejich vlastnických právech. Omezuje je ve prospěch většiny. Ten důvod je zřejmý, protože již mnoho let se potýkáme s brzděním výstavby liniových staveb,« uvedl jeden z předkladatelů, člen hospodářského výboru Sněmovny Leo Luzar (KSČM). Nejnižší možnou náhradu za věcné břemeno novela zvyšuje z nynějšího 1000 korun na 10 000 korun. Nově by investor nemusel nechat zpracovat znalecký posudek, pokud by vlastník pozemku s částkou souhlasil. Pro provedení přeložek technických sítí nutných pro následnou výstavbu dopravních staveb by zákon určil nejvýše 18měsíční lhůtu.