Komunisté mohou dostat Česko ze slepé uličky a podpořit kabinet Babiše, pod jednou podmínkou… Jak bylo minulou sobotu oznámeno, touto podmínkou je odmítnutí zvýšení českého kontingentu ve vojenských misích NATO v Afghánistánu, Mali, Iráku a Pobaltí, kde mají čeští piloti chránit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.
Proč komunistická strana vystupuje proti posílení české vojenské mise, copak si vážně myslí, že nová vláda ČR naruší dohody s aliancí a fakticky změní zahraniční politiku země? Otázky Sputnik položil známému členovi komunistické strany, soupeři Vojtěcha Filipa v posledních volbách předsedy KSČM, mezinárodnímu analytikovi Josefu Skálovi.
Skála: Proč je KSČM proti posílení české vojenské mise? Protože to je v rozporu s mezinárodním právem a straní to politice, která je nebezpečná. Jsme součástí NATO, my komunisté z toho radost nemáme, ale v tuto chvíli to změnit nedokážeme. A NATO má z roku 1994 ustavující dokument, který se jmenuje Washingtonská smlouva. V tom dokumentu je první paragraf a ten říká, že se NATO bude důsledně řídit Chartou OSN. Charta Organizace spojených národů říká, že existují pouze dva legitimní důvody použití vojenské síly. A sice obrana proti vnějšímu napadení, nebo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. NATO se tímto prvním paragrafem neřídí a porušuje ho kdykoliv se mu zlíbí. A podílet se na akcích tohoto typu je samo o sobě nebezpečné, protože to provokuje napětí a konfrontaci. Může to vést i k fatálním následkům. Ale nejvíce komické na tom je, že NATO neustále porušuje svůj vlastní konstitutivní dokument. Já osobně razím takový názor, že bychom od vlády pana premiéra Babiše měli chtít, aby se zavázala, že se bude řídit ustavujícím dokumentem samotné Severoatlantické aliance. Takto mu bohužel nikdo tuto otázku nepoložil. Já jsem mu ji kladl veřejně v médiích, dokud jsem byl členem stranického vedení. Ti, co nyní jednali s jeho lidmi, to podle mě hlavně veřejně nekonfrontovali. A teď jsme v patové situaci. To vládní prohlášení hnutí ANO a ČSSD hovoří o tom, že rozhodujícím klíčovým a bezpečnostním prvkem, nebo dokonce zárukou České republiky je členství v NATO. Což je naprostý nesmysl, takto to v ústavě nestojí. Teď se to zúžilo na otázku, zdali se bude, nebo nebude navyšovat český vojenský kontingent v zahraničí? Navíc existuje usnesení ústředního výboru strany z dob ještě před 10. sjezdem, které jmenovitě říká, že pokud by někdo chtěl navyšovat ty kontingenty v zahraničí, tak takovou vládu nesmíme podpořit. Na sobotním zasedání ústředního výboru zazněly tyto hlasy také. Bylo řečeno, že jaksi je to pro nás nepřijatelné. Ale já si myslím, že pro nás musí být nepřijatelná všeobecně politika, která odporuje prvnímu paragrafu ustavujícího dokumentu NATO. A odvolávat se právě na tento dokument je efektivní proto, že to osloví a uvede do rozpaků lidi, kteří věří, že NATO je zárukou míru a bezpečnosti naší a že se na něho máme orientovat. Tak pokud oni sami chtějí, abychom se na ně orientovali, tak se důsledně řiďme tím, co je ustavujícím dokumentem NATO. Tento potenciál je podle mě argumentačně potřeba využít. Na doraz.
V současnosti je v zahraničních misích v Afghánistánu, Iráku a Mali zhruba 800 českých vojáků, v druhé polovině letošního roku by jich podle návrhu mělo být v zahraničních operacích a misích už 1 081. Není číslo spíše symbolické?
Zaprvé vejít na tyto dvě území poté, co tam Spojené státy a některé z jejich spojenců vpadly v rozporu s mezinárodním právem, tak samo o sobě je symbolické to, že bychom se podíleli na následcích a v pokračování agresivní politiky, která je v rozporu s mezinárodním právem. Ale v tom vládním prohlášení je i jiná velice zlověstná a nebezpečná formulace. Tam se říká, že se máme podílet na navyšování vojenské síly NATO v Pobaltí, tedy v bezprostřední blízkosti hranice Ruské federace. A to považuji za obzvlášť nebezpečné, riskantní a nezodpovědné.
Myslíte si, že Andrej Babiš přijme podmínky komunistické strany?
To jsem velice zvědav. Nevidím mu do hlavy. On několikrát prohodil, že pokud by nedošlo ke shodě, takže je klidně připraven jít cestou předčasných voleb. To je sice varianta nákladná nejenom pro stát, ale i pro politické strany. Ten výsledek voleb by zřejmě nebyl nějak významně odlišný od toho, jak to dopadlo loni v říjnu. Ale radikální levice a všechny ostatní opravdu vlastenecké demokratické síly sotva mohou podlehnout tomu, že jen proto, aby nebyly předčasné volby, přikývnou vznikající vládě i na podmínky, které jsou naprosto nepřijatelné. Naopak. Když se razantně a jednoznačně postavíme proti takovým záměrům vlády, které jsou pro soudně myslícího člověka naprosto nepřijatelné, tak pak můžeme získat podstatně více voličů. Odpor ve veřejnosti proti této politice sice není hlasitý. Ale kdyby kdokoliv zašel do české hospody a zeptal se, zda lidé chtějí konfrontaci s jadernou velmocí a jiné zahraničněpolitické a vojenské kroky, které směřují k napětí, konfrontaci a k tomu, že pokračují v krocích těch zemí, které byly vojensky napadeny, které žádný terorismus nekrotí, ale naopak ho vedou k jeho další expanzi napříč Evropou, tak pochopí, že tato veřejnost bude nakonec volit politické síly, které se tomu rozhodně postaví.
Jak to všechno skončí? Bude mít Česká republika konečně normální vládu?
Dovedu si představit zhruba tři výsledky. První je, že to skutečně povede k předčasným volbám. Druhý je, že by si ANO s ČSSD našly třetího do party, aby dosáhly parlamentní většiny. Nevím ale, kdo by s nimi šel. Těší mě, že hnutí SPD pana Okamury a dalších se nežene do podpory podobných dobrodružství. Ale nedávno prokázalo, když došlo například k útoku na Sýrii pod naprosto zinscenovanou záminkou použití chemických zbraní, stejně jako kolem té aféry údajného novičoku, že dokáže prostě nepodpořit rusofobní hysterii. Takže si myslím, že SPD do toho nepůjde. A pan Babiš o jejich podporu ani nějak moc nestojí. A třetí nejstrašlivější výsledek by byl, že by se KSČM nějak rozhodla, tomu však nechci věřit, že by nakonec podpořila i vládu, která nezmění ta naprosto chybná zahraničněpolitická a bezpečnostní stanoviska. To by pro KSČM mělo naprosto zničující následky. Ale chci věřit, že to se nestane.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce