Návrh ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (za ANO) na zvýšení počtu vojáků v misích je předčasný. Vysílání vojáků do zahraničních akcí by měla řešit až vláda s důvěrou.
Uvedl to stínový ministr obrany KSČM a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý. Ještě letos by podle Šlechtové mělo odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. V Mali se má mandát zvýšit z padesáti na 120. Více vojáků má zamířit také do Iráku, příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně i posíleny. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu.
Humanitární mise KSČM podporuje
»Vláda to ještě definitivně neprojednala a oficiální návrh na stole nemáme. Ale celé minulé volební období jsme byli ujišťováni, že těch 800 lidí, co vyjíždějí, je maximum, co si můžeme dovolit, a dokonce by bylo vhodné ten počet snížit. A teď najednou dostaneme požadavek, aby se o 30 procent navýšil, to je něco nenormálního,« podivil se Černý.
KSČM podle něj není a priori proti všem misím. »My jsme vždy důsledně rozlišovali, o jakou misi jde. Podporujeme humanitární mise, které mají charakter a musí být pochopitelně kryty Radou bezpečnosti OSN. Podporovali jsme třeba vyslání našich chemiků na olympiádu nebo humanitární akce typu vyslání naší vojenské polní nemocnice do nějaké postižené oblasti. To jsou věci, které chápeme a nemáme s nimi žádný problém, ale například 300 lidí v Pobaltí!?« připomněl Černý s tím, že česká armáda je s vysíláním do misí na pokraji sil.
KSČM má pak podle Černého velké výhrady například i k misi v Afghánistánu. »Tam se má zvýšit počet lidí o poměrně značné množství a to rozhodně naši podporu nezíská. Účast našich vojáků nepřináší žádný efekt, je to k ničemu. Mnoho let už se tam angažují vojska různých zemí a bez efektu. Řešit problém v Afghánistánu vojenskou silou nejde, my jsme to říkali od začátku a tvrdíme to doposud, mise je nesmyslná, pouze hasíme něco, co způsobili Američané svou invazí,« upozornil Černý.
Jedno z nejchoulostivějších míst
Posílené mise by resort obrany stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo 806 českých vojáků. Kromě Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji či v Kosovu. Podle návrhu Šlechtové by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit 1096 českých vojáků.
Část poslanců požaduje, aby navýšení počtu vojáků v zahraničních misích a návrh zapojení do misí v příštích dvou letech Sněmovně předložila vláda s důvěrou. »Nejdříve je třeba vláda s plným mandátem, aby měla plné právo něco takového předkládat, o tom není diskuse, a pak teprve se budeme bavit o tom, zda něco takového podpoříme. Právě tato tématika je jedním z nejchoulostivějších míst naší případné podpory menšinové vlády, ještě o tom bude určitě řeč. Mám pocit, že paní ministryně zbytečně spěchá. Zásadní jednání o počtu lidí do misí a o charakteru těch misí ještě proběhne,« uzavřel Černý s tím, že KSČM bude vždy důsledně zvažovat, zda má mise nějaký smysl a logiku. Změny by měla schvalovat vláda 11. dubna, poté návrh poputuje do Sněmovny, Senátu a k podpisu prezidentovi.