Malé lékárny na venkově nedostanou dotace jako praktičtí či zubní lékaři, ale bonifikaci. Ministerstvo zdravotnictví chce příští rok předložit návrh změny systému financování lékáren, který by s jejich zvýhodněním počítal.
Kde bude hranice mezi malou a velkou lékárnou, zatím není jasné. Nicméně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si je vědom toho, že příjmy lékáren klesají a současný systém je neudržitelný. »Nechceme podporovat rozšiřování sítě ve velkých městech, ale zabránit zanikání lékáren v odlehlých oblastech,« řekl ČTK. Podílet na řešení by se podle něj měly i obce, mohou nabídnout lékaři třeba bydlení nebo odpustit nájem prostor ordinace či lékárny.
Podle stínové ministryně zdravotnictví Soni Markové (KSČM) je nedostatek lékáren na venkově dlouhodobý problém, na který komunisté opakovaně upozorňují. »Lékáren je celkově nadbytek, nejsou ale žádné regulační mechanismy, lékárny se soustřeďují ve velkých městech a na vesnicích a v menších městech tato péče úplně chybí, anebo je velmi omezená. Stejně tak ale upozorňujeme na to, že lékárny často neslouží pohotovosti a nenabízejí svoje služby o víkendech či o svátcích,« řekla Marková Haló novinám. Pokud jde o záměr ministra bonifikovat tyto lékárny, je podle Markové otázkou, jaká budou kritéria pro tyto bonifikace a zda budou dostatečně motivující pro soukromé majitele lékáren. »Posuzovat to budeme až poté, co ministr dovede tento svůj nápad do jasných parametrů, obecně to ale samozřejmě lze přivítat. KSČM dlouhodobě navrhuje vznik neziskových lékáren, které by byly financovány ze státních peněz a byly by dostupné i v těch místech, kde se to soukromým lékárníkům nevyplatí,« dodala stínová ministryně.
Kombinace kamenné lékárny s pojízdnou
Kde přesně lékaři či lékárny chybí, chce zmapovat Sdružení místních samospráv, které sdružuje kolem 1500 zejména menších obcí. »Naše sdružení v současné době mapuje dostupnost veřejných služeb na venkově. Hotové máme všechny obce do velikosti 250 obyvatel a budeme pokračovat až do velikosti 3000 obyvatel,« řekl místopředseda sdružení Radim Sršeň (STAN). Po dokončení analýzy, kterou chce mít sdružení do konce roku, budou prý starostové hledat spolu s ministerstvem řešení. Navrhovali například řešit nedostatek lékáren kombinací kamenné lékárny s pojízdnou. Plánují také podepsat memorandum o spolupráci nebo se podílet v některých pracovních skupinách.
Ministerstvo loni vyhlásilo dotační program pro praktické lékaře na otevření nových ordinací, přispívá jim na vybavení nebo plat zdravotní sestry. Podle Vojtěcha loni měli asi 15 zájemců, letos čtyři. Na jaře spustí podobný program pro stomatology. Sdružení tyto pobídky vítá.
S ministrem jednali také lékárníci. Žádali dodržování pravidel pro rovnoměrné dodávky léků do lékáren. Majitelé některých lékáren si stěžují, že distributoři dodávají léky přednostně do velkých lékárenských řetězců. Hrozí i žalobami na nedodržování zákona. »Dnes jsme svědky likvidace lékáren na venkově a naopak ve městech vznikají lékárny několik metrů od sebe,« řekl předseda spolku Vaši lékárníci Aleš Nedopil. Ministerstvo deklarovalo, že se problematikou bude zabývat.
Péči podle peněženky KSČM odmítá
Méně nakloněna je Marková dalšímu záměru ministra, a to možnosti komerčního připojištění na nadstandardní zdravotní péči. »V našem programovém prohlášení je otevřít o tom diskusi. Myslím si, že je to možné zavést za čtyři roky,« uvedl před časem Vojtěch.
Marková však varuje před možným omezením solidarity. Potvrdila, že o možnosti komerčního připojištění se diskutovalo i v průběhu vyjednávání o podpoře menšinové vlády na úrovni expertních týmů obou stran. »Řekli jsme, že bychom podpořili myšlenku kulatého stolu, kde by se projednávaly záležitosti budoucího rozvoje českého zdravotnictví a jeho financování s tím, že jedna z otázek by mohla být i v této rovině,« řekla stínová ministryně. Nadále však podle ní platí, že KSČM nepodporuje jakýkoliv úbytek solidarity ve zdravotnickém systému, což by právě komerční připojištění, pokud nebude správně nastaveno, mohlo přinést. »To, aby zdravotní péče byla poskytována podle toho, kdo má kolik peněz v peněžence a ne podle potřeby, zásadně odmítáme. Diskusi o tomto tématu můžeme klidně vést, ale s menší solidaritou v poskytování zdravotní péče určitě souhlasit nebudeme,« potvrdila Marková.
O zdravotnických nadstandardech a možnosti připojištění se mluví již léta. Tato možnost by se týkala hlavně následné péče a použitých materiálů. »Je to otázka spíše komfortu,« uvedl Vojtěch.