Prezidentská volba je za námi, vítěz je jasný. Ve čtvrtek 8. března 2018 složí Miloš Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu slib prezidenta republiky. Oficiálně bude zahájeno druhé funkční období.
Pro část politické scény, novinářů a aktivistů byly šokem už loňské parlamentní volby, které s přehledem vyhrál Andrej Babiš a hnutí ANO. Katastrofa z pohledu těchto kruhů byla dokonána právě znovuzvolením Miloše Zemana. Obhajoba prezidentského mandátu naplno otevřela stavidla nenávisti, která má jednoznačně iracionální nádech.
V žádném případě ale nejde o střet mezi normálními občany, mezi miliony voličů Miloš Zemana a Jiřího Drahoše. Kult nenávisti je doménou velmi úzké skupiny lidí z politického a mediálního prostředí, která je často kanalizována prostřednictvím sociálních sítí.
Zcela zjevnou a zásadní příčinou je ztráta politického vlivu. Kruhy, které si od roku 2002 porcovaly vliv v republice, přišly o drtivou většinu moci. Nikoliv však nějakým zásahem nedemokratickým, ale z vůle občanů, ve svobodných volbách.
Místo snahy o pozitivní cestu k získání opětovné důvěry lidí, přichází nenávistné útoky na každého, kdo má jiný názor. Média spjatá s minulými mocnými, najdeme mezi nimi i televizi, takové lidi dehonestují a kádrují. Předmětem nenávistných ataků jsou už dokonce i média a novináři, kteří neplují s tímto politickým proudem. Vznikají seznamy „nevhodných“ médií, hrubě zneužívána je ruská karta. Každý, kdo nevyhovuje nositelům kultu nenávisti, je bez důkazů označován za proruského pohůnka. Univerzální obvinění je neblahou ozvěnou normalizace 70. let.
Vybraným terčem iracionální nenávisti jsou osobnosti, které mají korektní vztahy s prezidentem republiky. Slušnost je hrubým způsobem odsuzována, stává se předmětem udavačství. Kult nenávisti se přitom nezastaví doslova před ničím. Znectí bez uzardění i osobnosti, které prokázaly osobní odvahu za komunistické totality. Nic mu není svaté.
Iracionální projevy kultu nenávisti se v části mediálního prostředí projevily i nechutnou a absolutně nepřijatelnou snahou obvinit hlavu státu ze zodpovědnosti za vraždu dvou mladých lidí. Účelově jsou šířeny lži o zdravotním stavu prezidenta republiky, kdy se obětí těchto lží stávají i slušná, nezávislá média.
Suma sumárum, v české společnosti po parlamentních a prezidentských volbách vzniklo malé, ale o to agresivnější ohnisko nenávisti. Jde o závažný problém už z toho důvodu, že agresivita je vždy nejvíce vidět a slyšet. A je nakažlivá.
Cílem skutečných demokratů, kterým jsou drahé hodnoty svobody a humanity, ona úžasná masarykovská tradice, nesmí být jen prosté odmítání takových praktik, které připomínají časy totalit. Musíme se naučit kultu nenávisti bránit, aby neovládl českou společnost. A to cestou výhradně demokratickou.
Pro začátek stačí drobnost. Nemlčet.