Zatímco do bruselské EU jsme - pod masivní vládní i nevládní kampani o výhodách integrace části asijského poloostrova dominovaného tu západo a tu východofranskou říší -, lidovým hlasováním vstoupit mohli těsnou většinou zúčastněných, tak o vystoupení dle kavárenských novinářů, presstitutů šířících na zakázku cokoliv, už vystoupit nemůžeme a když, tak jen jakýmsi "ústavním pirátským kvórem", neboť jde prý o vysoce odbornou záležitost, které vesničané a nevzdělanci volící Zemana prostě absolutně nerozumí a nemohou rozhodovat o hyperedukovaných povalečích z pražských kaváren žijících z eurodotací a grantů.
Úroveň "kavárníků" v prezidentských volbách předvedl kandidát Drahoš, který jakožto zkušený chemik vyhrožoval otravou ovcím, dobytkům i manažerům tak dlouho, až v TOP hotelu jeden novinář - sledující pečlivě celý dramaticky vyhrocený a zákeřnými dezinformacemi o rakovině i uříznuté noze prosycený souboj -, náhle zkolaboval.
A jak o tom referoval "tiskový orgán" drahošovců ČT a další spřízněná média?
Ve svých "goebbelsovinách" placených štědře námi koncesionáři nám tloukla do hlav, že Zemanova ochranka napadla ve štábu novináře, stěžovali si pak dokonce u OBSE a bruselským Reportérům bez hranic!
Neinformovala vůbec objektivně, že dávno po ukončení volebního studia a odchodu Zemana s ochrankou jeden řádně na akci akreditovaný a soudem registrovaný občanský novinář z dosud neznámých důvodů zkolaboval, přičemž korporátní presstituti se hyenisticky pásli na jeho chrčení v bezvědomí, fotili ho, filmovali a dokonce nezavolali dle zákonné povinnosti pomoc, ale naopak záchranářům překáželi a rabovali zásoby jídla a pití nakoupeného podporovateli Miloše Zemana v modrém salonku, takže museli být jedním novinářem a jedním podporovatelem ze salonku s použitím mírných donucovacích prostředků vykázání, neboť hrozilo nebezpečí z prodlení.
Fotky a záběry handicapovaného člověka a jeho zachránců se pak s posměšnými a nepravdivými komentáři objevili téměř ve všech korporátních médiích.
Nic o skutečném dění sdělovadly ani neproblesklo, místo toho nastala štvanice na novinářova zachránce, staršího kolegu, kterému po vyloučení ze Syndikátu novinářů a výslechu na policii puklo srdce.
A v této atmosféře mediálních štvanic tu na Okamuru, tu na Zemana a Babiše se pokračuje dál a pokrčovat zřejmě i bude, dokud poslanci nezmění zákony o veřejnoprávní službě, jak požaduje Sdružení koncesionářů veřejnoprávních médií.
Bez všestranných a objektivních informací se totiž lid nemůže dobře rozhodovat ani ve volbách, natož v referendech, která jsou mu kavárnou dokonce v zásadních otázkách zcela upírána, konstatují TOP konzultovaní političtí filosofové. A to už pak není demokracie, ani parlamentní, ale docela obyčejný fašismus.