Komunističtí poslanci opět podali ústavní novelu proti takzvanému přeběhlictví zákonodárců. Stejné nebo obdobné novely prosazovala KSČM už v minulých volebních obdobích, bohužel neuspěla.
Přeběhlictví podle komunistů narušuje důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. Jde podle nich o »výpověď plné moci« kandidáta vůči voliči a o porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Do Ústavy proto KSČM chce zařadit ustanovení, podle kterého by mandát zákonodárce mohl zaniknout »ztrátou«. Podrobnosti by stanovily jednací řády obou parlamentních komor.
Novela doplňuje důvody, kdy zákonodárce může přijít o mandát. »Ke ztrátě mandátu by mělo dojít v případě, že poslanec či senátor opustí příslušný klub a přejde do jiného, zůstane nezařazený, nebo dokonce přejde do jiné politické strany,« řekl našemu listu předseda mandátového a imunitního výboru sněmovny Stanislav Grospič. Vede skupinu 15 poslanců KSČM, kteří novelu Ústavy rozšiřující možnosti zániku mandátu připravili. Institut »ztráty mandátu« by tedy měl umožnit zbavit mandátu poslance či senátora, jenž poruší své závazky nejen vůči volební straně, za kterou kandidoval, ale také vůči voliči, který mu ve volbách svým hlasem umožnil mandát získat. Tento institut by měl být podle Grospiče pojistkou proti změně poměru politických sil v parlamentních komorách v rozporu s vůlí voličů.
Předseda mandátového a imunitního výboru sněmovny Stanislav Grospič.
Dalším navrhovaným důvodem pro zánik mandátu je pravomocné odsouzení zákonodárce k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně. Mandát v tomto případě zanikne v den, kdy se rozhodnutí soudu stane pravomocným. Grospič připomněl, že návrh rovněž počítá s případným soudním přezkumem, budou-li pochybnosti o ztrátě mandátu. Proti ztrátě mandátu by bylo možné odvolání k Ústavnímu soudu. Na soud by se mohl obrátit dotyčný zákonodárce, předsedové sněmovny nebo Senátu či skupina 20 poslanců nebo deseti senátorů.
Dochází k narušení důvěry občanů
V předminulém volebním období sněmovna zamítla obdobný návrh KSČM už v úvodním kole. V minulém volebním období prošel prvním čtením, ústavně-právní výbor však jeho projednávání přerušil a již se k němu nevrátil. Někteří poslanci tehdy poukazovali na to, že ztráta mandátu kvůli přeběhlictví by mohla být protiústavní. Upozorňovali na to, že zákonodárci podle Ústavy vykonávají mandát osobně a nejsou vázáni žádnými příkazy. Poslanci KSČM však svůj požadavek zdůvodňují tím, že chování některých poslanců v minulosti jasně ukázalo, že dochází k vážnému narušení nejen důvěry občanů v politický systém, ale i fungování ústavního systému jako takového. »Vlastně tak dochází k deformaci rozhodnutí suveréna, jímž je volič, který spojil odevzdání svého hlasu s určitým vymezeným programem, se kterým jednotlivé politické strany a politická hnutí prostřednictvím svých kandidátů předstoupily před občany a usilovaly o své zvolení garancí realizace programu,« prohlásil Grospič.
Dnes poslanci či senátorovi nic nebrání opustit příslušný klub a přejít do jiného, či dokonce přejít do jiné politické strany, za níž ve volbách nekandidoval, aniž by to mělo vliv na jeho mandát získaný ve volbách. Je jen na něm, zda se sám v takovém případě mandátu vzdá či nikoliv. Pokud to neudělá, neexistuje zde již prakticky žádná možnost ho mandátu zbavit.
Pochyby v minulosti panovaly také o zániku mandátu v důsledku odsouzení. Objevily se názory, že zákonodárce může protiprávním jednáním, třeba když neplatí daň z nemovitosti, s níž jako takovou nesouhlasí, vyjadřovat svůj politický postoj. Komunisté však možnost zániku mandátu kvůli pravomocnému nepodmíněnému odsouzení zákonodárce za úmyslný trestný čin označují za logický krok, který vychází z požadavku na morální a občanský profil člena parlamentu, který má svoji analogii v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí a v zákoně o volbách do zastupitelstev krajů. Zastupitelům obcí a krajů zaniká mandát po pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Předlohu nejdříve posoudí vláda. Poté ji začne projednávat sněmovna. Protože jde o ústavní novelu, která ke schválení musí získat v obou komorách parlamentu třípětinovou podporu zákonodárců.