Dlouho jsem ve svém vojenském životě byl hrdý na to, že jsem svoji službu začal už v patnácti letech ve vojenském gymnáziu, které se tehdy nazývalo »Vojenská škola Jana Žižky« (VŠJŽ). Gymnázium to bylo asi dobré, protože většina z nás po jeho absolvování si ve vojenské službě i v civilním povolání nevedla špatně. Zásluhu na tom měli naši velitelé ze západní i východní fronty a naši učitelé, kteří úspěšně vedli i mnohé televizní vzdělávací pořady.
Vzpomínanou hrdost jsem poněkud ztratil, když se začali objevovat takoví lidé, jakým je Mirek Topolánek. Připomínám, že být přijat za posluchače VŠJŽ, to nebylo vůbec lehké. Na jedno místo bylo deset zájemců, požadavek srozumitelný - dobrý školní prospěch, potřebná fyzická zdatnost a zájem o vojenskou službu vojáka z povolání. Požadavek měl i politický podtext - rodiče nemuseli být komunisté, ale měli mít dobrý vztah k socialistické společnosti.
Jsem ovšem o více než dvacet let starší než Topolánek, nevím, zda se takové předpoklady plně uplatňovaly, když se stal posluchačem VŠJŽ v Opavě. Snad dobře ví, jak vysoce byl politicky angažován jeho strýc ve funkci předsedy ZO KSČ ve vsetínské zbrojovce, a totéž platí i o jeho otci. Proto se mu podařilo pro nás nemyslitelné, že po absolvování tohoto vojenského gymnázia mu bylo umožněno odejít na civilní vysokou školu. Znám ze své doby pouze tři případy, kdy se to podobně protekčním absolventům podařilo. Mirek Topolánek pro svůj protekční odchod zvolil teorii, že byl vyloučen z politických důvodů.
Rozlišuji dosti striktně naše občany, kteří měli nebo doposud mají oprávněné výhrady i nenávist proti socialismu, když utrpěli majetkovou újmu nebo byli vystaveni politickému nátlaku. Nevážím si však vůbec takových lidí, kteří doslova parazitovali na socialistické společnosti, aby ji nesrovnatelně více špinili po listopadovém politickém převratu. Kam a proč se zařadil právě Topolánek a jak se chová nyní, to sleduji a myslím si, že je úplně scestné, a dokonce drzé od takového člověka, aby se sám vnucoval mezi kandidáty na prezidenta. Není pochyb o tom, že má potřebnou podporu u stejně jednajících občanů.
Jak bude úspěšný, to závisí od množství stejně jako on rafinovaných lidí. Jejich charakter však je bohužel stejný, jako ten jeho.