Uprostřed předvánočního shonu snad stojí za to připomenout si ono odpoledne a podvečer na pražském Škroupově náměstí před devětadvacet lety, kdy jsme začali pootvírat okna do svobody. Snad stojí za to připomenout si den, který od té doby u nás nazýváme Dnem lidských práv.
Změnilo se od té doby mnohé: my, naše představy o svobodě i o lidských právech a změnila se i ona lidská práva. Ke svému neprospěchu, bohužel. Staletí chráněna a respektovaná univerzalita lidských práv byla mnohými zaměněna za představu o právech jednotlivců a skupin, které je třeba chránit proti sobě navzájem. Snad tomu tak nebude navždy. Neboť pak by nemělo žádný smysl si 10. prosinec 1988 každoročně připomínat.
Související v PL zde: