Vladimír Iljič Lenin vždy zdůrazňoval, že politika jekoncentrovaná ekonomika. Ten dobrý a naivní muž tehdy vůbec netušil, že období postproletářských revolucí jeho učení zásadním způsobem překoná. Došlo k tomu, že politika se stala koncentrovanou kriminalitou.
Tak jak v Leninových dobách se do oblasti politiky soustředilo prosazování ekonomických zájmů všech tříd a skupin, tak se nyní do politiky soustředily všechny vazby na organizovaný zločin, který má podobu rozkrádání společnosti shora.
Nádherně to vysvětlil dobře zasvěcený publicista J. Kmenta (který se už jednou proslavil účelovým (tedy, řečeno jeho vlastními slovy "selektivním") podáním Mrázkovy kauzy) v článku: "Šlachta neukočíroval svůj vztah k Babišovi". Článek si stojí za to přečíst celý, ale tato pasáž (od které se odvíjí hlavní myšlenka i název článku) je skvostná:
"O riziku "selektivních kauz" ÚOOZ věděla nepochybně od samého začátku fungování vládní koalice ČSSD. A čím víc se blíží volby, tím více tuší, jak mohou jejich straně zavařit "probabišovsky smýšlející šlachtovci" (což je autentický výraz některých sociálních demokratů). ČSSD ví, že se může stát, že si ÚOOZ "vylosuje" nějakého nového Ratha.
Proto ta snaha dostat Šlachtu z ÚOOZ, proto ta reorganizace. V tuto chvíli tu ale nejde primárně o nezávislost policie. Je to jen politický boj. Jde jen o to, kdo tu bude tahat za delší konec provazu. Protože silnější bude mít větší šanci vyhrát volby."
Přesná definice současného systému moci – politiky jako koncentrované kriminality. Tvůrčí rozvinutí Leninova učení. Jen si to vezměte větu po větě a domyslete, co J. Kmenta říká (a v podstatě považuje za normální).
Nejhorší na daném stavu není ovšem to, že systém, který je penetrován strukturami založenými na vzájemném krytí (a vzájemném vydírání) rychle degeneruje a propadá se do fatální ztráty efektivnosti. Nejhorší z hlediska nebližšího období je, že se v tomto systému stávají celé vládnoucí garnitury vydíratelnou loutkou v rukou globální moci. A tak vůbec není divu, že se nejen "naše" politická reprezentace, ale celá euroreprezentace stala vydíratelnou. A aby se celé to degenerující svinstvo překrylo, nechají se současní euroreprezentanti hnát jako dobytčata do války s Ruskem a snaží se tam tímto způsobem vehnat i nás.
My, obyčejní lidé, ti, co nejsou "vyvoleni", na tom máme i svůj vlastní podíl viny. Pořád si totiž říkáme, že není možné, že to došlo tak daleko. Neumíme si takové selhání "našich elit" vůbec představit. Věříme těm největším manipulátorům, když nejen nás, ale i sami sebe utvrzují ve lži, totiž v tom, že kauza Šlachta by se neměla politizovat, ačkoli ona je typickým projevem fungování politiky jako koncentrované kriminality. Stále si nechceme připustit, že teď už je to zápas o naše vlastní přežití, konkrétně pak o to, na čem naše přežití přímo a bezprostředně závisí, totiž na včasném pochopení za prvé: toho, o co jde, za druhé: toho, že současné problémy lze řešit a jak je řešit.
Místo toho, abych popisoval, jak funguje systém založený na "selektivitě kauz", tj. politice jako koncentrované kriminalitě, připomenu slovníček z dva roky staré monografie. Pojmy, které jsou tam definovány, jsou totiž efektivním nástrojem k pochopení toho, jak současný globální systém moci a jeho lokální průměty (i k nám) fungují:
Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (zkráceně -struktury založené na vzájemném krytí): Jedná se typ sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.
Jádro vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí (zkráceně - jádro vyjednávání vlivu): Spontánně se utvářející skupina osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.
Základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu (zkráceně – základní ideové paradigma): Souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění.
Investování do společenské pozice (zkráceně - poziční investování): Pořizování pozičních statků za účelem vytvoření nerovnoprávného postavení lidí hlediska využívání investičních příležitostí (jak těch, které jsou spojeny s nabýváním schopností, tak těch, které jsou spojeny s jejich uplatněním). Má celou řadu forem od prestižní či okázalé spotřeby až po spotřebu související s rozhráním her, v nichž vítězí ten, kdo disponuje většími finančními prostředky (právní spory, omezení bezpečnosti apod.).
Struktury založené na pozičním investování (zkráceně – poziční struktury): Spojování osob, které disponují velkými finančními prostředky, do skupin či sociálních sítí, které se (z hlediska využívání investičních příležitostí, ale i každodenních společenských styků, místa bydlení, trávení volného času apod.) oddělují od ostatního obyvatelstva.
Předloňskou monografii, ze které je tento slovníček, i vylepšenou letošní verzi (kde ukazujeme, jak systém degenerující moci přerostl v komplex her TITANIC) lze najít zde:
http://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie
O fungování a rozkladu současného systému globální moci se lze pak dočíst zde:
http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html