Kromě kontrolních komisí, komisí pro rodinu a rovné příležitosti a pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny bude nová sněmovna mít komisi pro Ústavu. Její vznik navrhl předseda ÚV KSČM, místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.
»Věřím, že budeme letos úspěšní, a tato stálá komise bude pracovat. Očekávám také, že předsedy kontrolních komisí budou mít opoziční kluby,« řekl na tiskové konferenci před jednáním sněmovny. Zdůraznil, že poslanci KSČM budou vystupovat i tentokrát stejně jako na ustavující schůzi, tj. konstruktivně, »tak abychom odblokovali sněmovnu, mohli být svědky demise vlády a abychom mohli začít projednávat návrh státního rozpočtu,« zdůraznil Filip s tím, že komunisté by byli rádi, kdyby se ho ve sněmovně podařilo projednat do konce letošního roku.
Hnutí ANO nebude podle Filipa usilovat o předsednictví v žádné kontrolní komisi. Problém je podle něj v tom, že zákon stanoví u některých komisí počet členů na sedm, ale ve sněmovně je devět politických subjektů. Takže budeme muset, a to jsme dnes udělali, požadovat, aby vláda předložila novelu příslušného zákona. Než bude schválen, budou muset být komise zřízeny jiným způsobem,« upozornil Filip. Prioritou KSČM nejsou zpravodajské služby, ale Generální inspekce bezpečnostních sborů. Komunisté by rádi vedli stálou komisi pro kontrolu GIBS.
Už se chystají interpelace
KSČM a jiné sněmovní strany uvažují o tom, že se obrátí s interpelací na ministra zemědělství kvůli informaci, že Agrofert, který do února patřil předsedovi ANO Andreji Babišovi, neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy, která mu nepatří, a používal pro to dotace - informoval o tom Český rozhlas.
»To je věcí interpelace na nového ministra zemědělství, to by neměli poslanci řešit mezi sebou. Vláda musí fungovat vůči jednotlivým subjektům tak, že bude schopna unést svou odpovědnost vedoucí centrálního úřadu státní správy v konkrétní oblasti. Tady jde o ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství,« reagoval před novináři Filip. Vymezil se současně vůči kritikům, kteří vidí v postojích KSČM vůči Babišovi tichou podporu jeho plánům na menšinovou vládu. »My ho nevnímáme jako velkopodnikatele, my máme svědomí čisté, my ho bereme jako předsedu vítězného politického hnutí,« řekl s tím, že komunisté do vlády nevstupují, ale s vítězem voleb jednat musí.
Podle Českého rozhlasu zmíněných 1700 hektarů půdy nemá jasného majitele. Agrofert je nevlastní, ani je nemá v nájmu. Přesto na většinu pozemků pobírá dotace od Evropské unie, což by podle právníků oslovených rozhlasem mohlo znamenat spáchání trestného činu. Problémy s neoprávněným hospodařením se podle rozhlasu týkají i doby, kdy byl Babiš majitelem Agrofertu a zároveň vicepremiérem a ministrem financí.
Nechtějí sedět v koutě
Okamurovcům a Pirátům se nelíbí, kde mají ve sněmovně sedět. Piráti se zlobí, že byli odsunuti do pravého rohu jednacího sálu, kde měli původně být poslanci SPD Tomia Okamury. Znamenalo by to pro Piráty méně výhodnou pozici při jednání sněmovny.
Podle Vojtěcha Filipa hrozí, že poslanci budou poprvé od vzniku dolní komory hlasovat o zasedacím pořádku silově tak, že budou rozhodovat o dvou návrzích. Spor plyne mj. z faktu, že voliči vyslali tentokrát do sněmovny devět uskupení. Tzv. Demokratický blok ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN chce místa vedle sebe v pravém křídle sálu. Vítězi voleb, hnutí ANO, má připadnout větší část centrální části sálu naproti řečništi a levý roh. Ve zbytku levého křídla zasednou zástupci ČSSD a KSČM. Místa mezi čtyřblokem a ANO mají obsadit Piráti a SPD, kteří mají shodně 22 poslanců. Místo v pravém rohu je podle Pirátů nevýhodné vzhledem k tomu, že vpředu blízko jednacího pultu je pozice pouze pro dva poslance. Další dva pak budou muset sedět mimo blok určený pro danou stranu. Piráti chtějí výhodnější místa s poukazem na to, že ve volbách dopadli procentuálně lépe než SPD. Spor Filipa překvapil, protože dosud nikdy k takovému střetu v českém parlamentu nedošlo. »Někteří slibovali nové pořádky, a vidím, že je tu zavádějí,« řekl ironicky.
Jak chce vláda vyřešit ekologické zátěže?
Místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar připomněl nález NKÚ týkající se průtahů likvidace ekologických škod. »Jsem z Moravskoslezského kraje a my tam jednu takovou problémovou likvidaci máme. Jde o laguny Ostramo,« uvedl. Stát se sice už 20 let snaží likvidovat ekologické zátěže minulých dob tím, že do této likvidace neustále sype další miliony a miliardy korun, jediný viditelný zásah však podle Luzara nastal po katastrofických povodních v roce 1997, které »uklidily« tuto oblast. Nicméně stále je zde hodně neřešených otázek, na které budou chtít poslanci KSČM znát odpovědi. »Budeme se ptát, jak to, že po 20 letech není vláda schopna tyto ekologické zátěže vyřešit. Jak to, že se zvolila technologie k likvidaci těchto ekologických zátěží, která je pro životní prostředí negativní? Budeme se ptát, kde nastala chyba a co s tím, vláda chce dělat,« slíbil Luzar.