K Ústavě je třeba mít pokoru a úctu
První hodina Otázek Václava Moravce v ČT byla diskusí tří právníků – předsedy Ústavního soudu (ÚS) a bývalého ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, vedoucího Katedry ústavního práva PF UK a prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha a předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa.
Filip je přesvědčen, že na Ústavu je třeba se dívat s ohledem na 25letou zkušenost tohoto dokumentu, a je rád, že podle vyjednávání o orgánech nové sněmovny bude v dolní komoře zřízena Stálá komise pro Ústavu, kterou Senát již má. Podporu pro to komunisté získali u hnutí ANO, ČSSD i u dalších subjektů. Komplexní zhodnocení Ústavy je podle Filipa důležité, je třeba k tomu najít odvahu, avšak nelze zasahovat do Ústavy jednotlivostmi. K Ústavě je třeba mít pokoru a úctu, uvedl.
»Změny mají postupně zrát. Pokud jde o Ústavu, mají být delší dobu diskutovány, aby to nebyl momentální nápad,« míní profesor Gerloch.
Rychetský navázal v obdobném duchu, že jde hlavně o to, jak Ústavu naplňovat. Nutné zásahy do ústavního systému nevidí, neboť Ústava ČR je funkční, »ve skutečnosti nenastala situace, ve které by ústavní instituce nebo ÚS nenašel ústavně konformní řešení«. Aktéři debaty odmítli návrh prezidenta Miloše Zemana, aby nebylo propříště možné kandidáty pro nejvyšší ústavní funkci navrhovat i zákonodárci. Podle Filipa by odejmutí této možnosti poslancům a senátorům znamenalo oslabení parlamentní demokracie, »to bychom se dostali na poloprezidentský systém, to bych velmi nedoporučoval. Může se nám stát, že se rozpadne celý systém,« varoval Filip. Tzv. nepolitická politika a odpor vůči politickým stranám, který je dle něho ve společnosti »úplně nesmyslně pěstován«, jsou velmi nebezpečné do budoucna. »Jakmile si zvykneme na jakési nepevné skupiny, které nemají historii, pak se může stát, že se systém může rozpadat.«
Naopak se hosté pořadu shodli, že by měla být po nadcházejících prezidentských volbách provedena změna volebního zákona v části upravující oprávnění zákonodárců navrhnout prezidentského kandidáta v tom smyslu, aby se jeden konkrétní zákonodárce nemohl podepsat na vícero kandidátních listin, což je nyní možné. K tomu jsou rozdílná stanoviska před pěti lety a nyní, komentoval Filip, který by ponechal právo občanů podepsat se na více kandidátních listin, ale odpovědný politik by měl svou odpovědnost nést do důsledku, tj. »když podepíše jednou, podruhé to nedělat«.
Referendum je součástí systému
Prvním úkolem sněmovní Stálé komise o Ústavě by měl být návrh zákona o obecném referendu, poznamenal Filip. Předseda ÚS Rychetský podotkl, že však dosud neslyšel věcnou diskusi o tom, co se jeví pro naši zemi jako optimální pro uplatnění všelidového hlasování. Například Švýcarsko, které se často uvádí jako příklad využívání tohoto nástroje přímé demokracie, má jiné uspořádání. Proto je přesvědčen, že referendum je možné v roli doplňku celého ústavně-právního systému. Jako možné je vidí v úloze schvalovací, kdy parlament přijme zákon a část poslanců má právo pak rozhodnout, že zákon ke své platnosti vyžaduje ještě souhlas občanů ve všelidovém hlasování (pak je možné odpovědět ano/ne). Obává se však, zdali bude mít referendum dostatečnou účast. Také je dle něho možná iniciační funkce referenda.
Obecné referendum je součástí ústavního systému, který v parlamentní demokracii rozhoduje právě systémem ano/ne, pokračoval Filip. Vyjmutí možnosti rozhodovat v referendu o setrvání, resp. vystoupení ČR z EU, by politikům lidé úplně neodpustili, zdůraznil v pořadu a dodal: »Vstupovali jsme do EU na základě referenda. I rozhodnutí, že zrušíme naše členství, by muselo být také referendem. Nešlo by to jinak.«
Otázkou podle Filipa je, jak na to jít, abychom nenarušili stabilitu ČR a přitom dali lidem možnost se vyjadřovat k věcem, které je opravdu zajímají, třeba i k jinému bezpečnostnímu systému v Evropě, nežli je NATO. To je téma, které bylo v minulých dnech diskutováno i na fóru Evropské levice v Marseille, kterého se předseda ÚV KSČM účastnil. »Ne všechny země jsou členy NATO. Například Rakousko není v NATO a necítí se tam lidé méně bezpečně než u nás,« podtrhl Filip.
Ústavní právník Gerloch připomněl jako vhodnou formu tzv. lidovou iniciativu, tj. doplnění zákonodárné iniciativy iniciativou občana, který podpořen peticí dá návrh zákona do parlamentu. Podle něj by se mělo začít u referenda běžnými otázkami, například o zákazu kouření v restauracích nebo o uzavření velkých obchodů o všech státních svátcích, což je právě švýcarský model.
Chybí schopnost vést dialog
Iniciativu, aby kabinet bez důvěry parlamentu vyčinil závažná rozhodná, což navrhují občanští demokraté, Rychetský odmítl. Měnit Ústavu v tomto smyslu není možné. Vláda zodpovídá za běžný chod státu, nelze tedy vypočítat, co vláda (například i v demisi či bez důvěry) může a co nikoli. »Toto ústavně řešit nejde. Ústava předpokládá vysoký stupeň parlamentní kultury, že se vláda nepustí směrem, kterým by převracela stát naruby,« reagoval Rychetský a uvedl příklad od sousedů: ustavující schůze Spolkového sněmu v Německu trvá 57 dnů, »a nic se neděje«. Ustavující schůze PS začíná dnes a vládne současná vláda s důvěrou. Asi nám chybí jistá politická vyspělost, schopnost vést dialog v tak různobarevném politickém spektru, konstatoval předseda ÚS.
Komunisté si nepřejí chaos
»Podmínek, které jsme zatím předložili (hnutí ANO), je sedm, diskutujeme o nich a opravdu si nepřejeme, aby zde existoval chaos. Řekli jsme, že do vlády nepůjdeme, ale protože všechny politické strany se postavily proti vítězi voleb, hledáme způsob, jak najít co nejrychlejší řešení, aby ČR měla vládu s důvěrou,« řekl v Otázkách předseda ÚV KSČM s tím, že komunisté se chovají jako zodpovědná politická strana. Jde o to, rychle ustavit orgány sněmovny a začít projednávat státní rozpočet roku 2018.
Druhý důležitý moment podle Filipa je, aby po ustavení sněmovny mohla současná vláda podat demisi. Co se týče vstupu do vlády ANO, má KSČM odlišný politický program. Jak budou komunisté v dalších dnech konkrétně postupovat, Filip bez projednání v politickém orgánu strany neprozradil. Ale zopakoval, že mezi podmínkami KSČM je zdanění tzv. církevních restitucí, neboť tento dar církvím nelze považovat za restituce, když se týkal i šesti církví, jež u nás do roku 1989 nepůsobily. Mezi dalšími podmínkami komunistů, jak předseda ÚV KSČM Filip zdůraznil, je mj. zákon o referendu či rozšíření pravomocí NKÚ, neboť »18 let je zde finanční struktura krajů, na kterou nemá NKÚ dosah«.