Za čtrnáct dnů se odpoledne uzavřou volební místnosti a začne sčítání hlasů, kterými jsme my, občané, vyjádřili svůj názor na složení nové vlády a dali jsme jimi mandát novým poslancům. Čtrnáct dní je dlouhá doba, a jak ji dokážeme ještě využít k oslovení voličů, je na nás, na kandidátkách a kandidátech. V médiích se tak dnes i denně dočítáme, co která strana dělá, co chce dělat.
Ale jak také vypadá předvolební boj v médiích? Už se opět vytahují antikomunistická témata. Připomínají se 50. léta. Při rozdávání volebních letáčků na ulici mně někteří vyčítají právě ta 50. léta a chtějí po mně, abych jim vysvětlila své činy z té doby. Ale já je nezažila, zažila jsem rok spokojeného života v socialismu a mohu říct, že jsem byla šťastné miminko. Překvapila mě příloha Deníku 100 let komunismu a především tak záměrné srovnávání nesrovnatelného. Vždyť jak to bylo u nás? Ano, byl socialismus, kapitalismus a jiná společenská zřízení. Možná, že redaktoři připravují i srovnání s dobou temna, s dobou středověku. Ale stihnou to vydat ještě před volbami, aby lidem připomněli činy lidovců, sociálních demokratů a jiných stran a hnutí?
Jsem členkou Komunistické strany Čech a Moravy, která vznikla po roce 1989 jako moderní a demokratická strana, a za tu kandiduji. Čeká nás čtrnáct dní přesvědčování, a vyvracení nesmyslů. Věřím však, že většina z nás má ale raději na chleba máslo než kaviár.