Dnes je třeba řešit spoustu problémů. Ale ČSSD nám vytváří nové. Jedním z nich je i problém s lithiem. Se vší pravděpodobností se dostane do rukou australské společnosti. Memorandum podepsané ministrem průmyslu ČSSD Havlíčkem je nehorázným činem. Lithium patří ke strategickým surovinám. Oranžová strana, která se chlubí zájmem o občany a budováním prosperity naší republiky, opět zřejmě udělala kšeftík. Stejně jako před lety s OKD a byty OKD s Bakalou. Nedivím se, že lidé nečtou její program.
Proč taky, oprášené staré přísliby, bombastické formulace, náměty vykradené z programů jiných politických stran a uskupení. Zaorálek, “naděje pro ČSSD“, opět šlápl do hnoje. Brojení proti Bakalovi je pouze volebním tahem. Jinak by totiž musel volat k zodpovědnosti svého kamaráda a současného premiéra Sobotku. Což se mu patrně nechce. Deklarované prázdné fráze zmizí hned po volbách v propadlišti politických dějin. Na které politické cestě hřímal svá hesla, že nepostřehl, co chystá ministr průmyslu Havlíček? Jaký je vlastně rozdíl mezi Zaorálkem a Bělobrádkem? Téměř žádný. Oba jsou ochotni se za teplá vládní křesla přizpůsobit čemukoliv.
Bělobrádek se paktuje se sudetskými Němci, prosazoval a chválí církevní restituce. Zaorálek v minulých parlamentních volbách se svými kolegy tvrdil, že církevní restituce zastaví. Dnes všichni vládní představitelé mlčí a ještě nechávají projít nesmyslné návrhy, jako například podpis memoranda s Austrálií ohledně strategické suroviny lithia. Jeho těžba skončí u zahraniční společnosti a naše republika se bude jen nevěřícně dívat. I taková je bilance levicové ČSSD.