Kudy z pasti levné práce
Právo na práci je jedno ze základních lidských práv. Proto se i KSČM domnívá, že každý občan, který chce pracovat, by ji měl získat a být za ni samozřejmě spravedlivě, dle její náročnosti odměněn. Vyšší zaměstnanost chceme zajistit především formou podpory či využíváním samosprávného a družstevního vlastnictví; zvyšováním výdajů na vědu a výzkum s propojením na reálnou ekonomiku; podporou investic do restrukturalizace ekonomiky, na znalostní ekonomiku založenou na moderních technologiích, produkci vědeckých poznatků a výrobků s vysokou přidanou hodnotou; podporou zaměstnávání absolventů a rekvalifikantů a posílením chráněných pracovních úvazků a opětovným provázáním státní podpory pro subjekty zaměstnávající zdravotně postižené. KSČM si stejně tak uvědomuje, že současná stagnace a pokles reálných mezd negativně ovlivňuje nejen ekonomiku jednotlivých domácností, ale celé české ekonomiky. Proto KSČM požaduje zvýšit minimální mzdu postupně až k 50 % průměrné mzdy (k 10. 3. 2017 – 29 320 Kč – 14 660Kč), Sobotka má ještě v plánu k 1. 1. 2018 navýšit z 11 tis. na 12 200 Kč.
Toto opatření by mělo vést ke zvýšení všech ostatních mezd na úkor zisků, nemělo by tedy ohrozit existující počet pracovních míst. Dosud navíc stále dochází (s cílem snížit protizákonně odvody do veřejných rozpočtů) ke skrytému využívání „švarcsystému“, toto opatření by jej omezilo. Jde o srovnání podmínek s dalšími zeměmi EU, jde nám především o přiblížení ke mzdám E15 (bohužel, zde se držíme stále na spodních příčkách a nelze konkurovat, s tím souvisí i srovnání životní úrovně těchto zemí s naší). Hranice příjmové chudoby je dnes 11 tis. Kč na osobu. Není možné mít příjem zaručený státem v podobě minimální mzdy pod touto hranicí – nutné razantní navýšení.
Za stejnou práci požaduje KSČM stejnou odměnu. V odměňování žen a mužů na stejných pracovních pozicích činí rozdíl v EU stále v průměru kolem 16 % (v ČR je to dokonce 22 %). U nás berou muži v průměru 30 tisíc korun měsíčně a ženy vydělávají o 6400 Kč méně za stejnou práci. V Evropě patříme k zemím s největším příjmovým rozdílem, větší nepoměr je pouze v Estonsku a Rakousku. Jde přitom o závažný problém i v kontextu zvyšující se chudoby rodin. Ženy v EU pracují zdarma 26 hodin týdně, zatímco muži mají v průměru jen devět hodin neplacené práce.