Mladého voliče těžko oslovuje jakákoli politická strana. Kdyby politické strany věděly jak na to, určitě by to udělaly. Mladý člověk nechce politiku levicovou ani pravicovou, chce se mít dobře a začíná mu být lhostejné, jakým způsobem ke svému pohodlí dojde. Chce chytrý telefon, internet, nechce běžence, ale sám chce cestovat, chce dělat to, co ho baví, experimentuje s drogou, se sexem, baví ho extrémy. Proto lze zaznamenat mírný posun mládeže k extremismu, ke stranám, které mu přinášejí nějaké vzrušení.
Já si myslím, že s mladými se musí mluvit, předkládat argumenty a vyvracet nepravdy, které slyší od některých autorit. Ty, které politika zajímá, je třeba nalákat na zpracovávání zajímavých a potřebných témat, zaměstnat je třeba jako asistenty poslanců, protože jen tak se dozvíme, jaký názor na dění ve společnosti mají. Hledat si cestu k mladým je těžké, já sám se o to pokouším při pořádání různých akcí.