Rozhovor s místopředsedou ÚV KSČM Jiřím Dolejšem.
Systémová podstata společnosti se za poslední čtvrt století nezměnila. Přesto je třeba reagovat na nové jevy. Jedním z markantních jevů současnosti je nespokojenost a nedůvěra lidí, přestože se společnost nachází ve stadiu dočasné relativní stabilizace. Zkušenost lidem ukázala, že vize, které jim byly servírovány v souvislosti s transformací v devadesátých letech, prostě nejsou samospasitelné. A narůstají obavy z budoucnosti. Uchýlit se k vládě pevné ruky, uvázat občany Ústavou k povinnosti vůči vrchnosti, narušit rovnováhu ústavních mocí a připravit k udržení takového pořádku i možnost použití hrubé síly, je cesta do pekel.
Z tohoto důvodu má strategický význam otevření diskuse o ústavnosti v ČR. Základní zákon ČR pochází z roku 1993 a jeho zdokonalení s cílem posílení demokracie, práva a suverenity lidu nabývá na aktuálnosti. Vymahatelnost nejen politických, ale i sociálních a ekonomických lidských práv, větší účast občanů na tvorbě politických rozhodnutí volá po tom, aby Ústava jako základní společenská smlouva s občany civilizačně pokročila. Je to i v zájmu ochrany před útoky na současnou nedokonalou míru demokracie.
Varující jsou hlasy populistů na téma redukce zastupitelské demokracie, omezování svobodné politické soutěže a touha po posilování kulturně šovinistických, konzervativně autoritářských a exekutivních prvků. V sousedním Polsku byl nedávno učiněn skutečně nebývalý pokus o politické ovládnutí soudní moci ze strany Kaczyňského PiS. V Maďarsku zase Orbánův Fidesz začlenil již před lety do ústavy pojem maďarský národ jako státotvorný prvek oživující přízrak starého iredentismu a skupinových zájmů povýšených nad univerzálním principem občanství. Braňme se posilováním demokracie.
Tedy KSČM je připravena na zásadní debatu o lepší Ústavě jako základním zákonu. A další novinky?
Pochopitelně jsou. Jak už bylo čtenářům Haló novin vysvětlováno, je tu relativně nový problém zhoršeného fungování Evropské unie a tzv. migrační krize. Připomenu, že naše kritické evropanství tu dostalo výraz v požadavku zásadní revize smluvního základu EU, požadavku institucionální proměny EU, úkolu aktivní a plnoprávné účasti ČR na tvorbě společných pravidel a prosazování českých zájmů v prostoru evropské integrace. Pokud jde o migraci, tak jde především o řešení příčin, zvládání problémů pokud možno mimo území EU a s respektem k suverenitě jednolitých zemí.
Na mezinárodním poli jsou tu dále nové recidivy studené války, zbytečná obchodní válka s Ruskem, zvyšování napětí ve východní Evropě. Také je tu otázka ratifikace smluv o volném obchodu s druhou stranou Atlantiku, tedy zejména smluv TTIP a CETA. Obavy občanů o bezpečnost vedou i k důrazu na akceschopné bezpečnostní sbory, na obranyschopnost země, ale i na posílení branné výchovy obyvatelstva s cílem vytvořit návyky pro zvládání krizových situací.
Jeden z bodů programu KSČM zní: Obnovíme strategické vlastnictví státu v klíčových oblastech ekonomiky a síťové infrastruktury (vodní, plynové, elektrické a dopravní). Jak toho ale dosáhnout?
Logickým postupovým cílem k větší sociální spravedlivosti a větší suverenitě lidu je růst ekonomického potenciálu země. Zde je klíčové znatelné posunutí se od pozice druhořadé montovny. Nejde jen o roli státu v strategickém řízení, ale i pochopení, že je nezastupitelný i jako hospodář v některých oborech. Tam, kde stát již vlastníkem je, jde o kvalitu výkonu vlastnických práv, tam, kde to stát či veřejná moc považuje za žádoucí, je cestou buď zakladatelská činnost či výkup majetkových podílů od soukromých vlastníků
Souvisí to i s přicházející proměnou ekonomiky v rámci iniciativy Průmysl 4.0 (masová digitalizace a robotizace hospodářství). Těmto proměnám charakteru ekonomiky se nevyhneme. Musí jít ale o řízený proces minimalizující sociální rizika. Souvisí s tím kroky jako proměna vzdělávacího systému podle požadavků měnící se ekonomické struktury, podpora nových pracovních míst ve službách, rozvoj družstevnictví a spoluúčasti zaměstnanců jako dostatečně pružná a současně sociální forma hospodaření, též zkrácení pracovní doby při ochraně důstojného výdělku.
Vysvětlete mi, prosím, bod: Požadujeme inventuru prodejů státního majetku. Požadujeme nepromlčitelnost privatizačních podvodů. Zastavíme další rozprodej majetku naší vlasti, omezíme odliv zisků do zahraničí…
Privatizace v ČR vedly nejen k enormnímu oslabení veřejného sektoru v ekonomice, ale probíhaly často velmi temným způsobem, který si nezadal s dravčí původní akumulací majetku v rukou rodící se buržoazie při vzniku kapitalismu. Povědomí o neetické rekrutaci současných zbohatlických elit devastuje důvěru občanů ve společnost. Proto je důležité nevzdávat politický požadavek, aby kriminální průběh privatizace nebyl promlčen. Tím získá smysl i inventura tehdejších transakcí. Pro odliv zisků do ciziny je rozhodující otázka rozsahu zahraničních vlastníků - méně zahraničních vlastníků znamená logicky méně výplat dividend do ciziny. Ty, co u nás vytrvají, chce KSČM k reinvestování v ČR ekonomicky motivovat. Důležité také je nastavení smluv ve společných podnicích se strategickými partnery a jejich kontrola. Pokud jde o prodeje státního majetku, tak v námětech pro další volební období je zákon, který by obsahoval výčet neprivatizovatelného majetku.
Končící vláda počátkem letošního odmítla návrh na strategii vlastnické politiky státu. Důvodem byl koaliční spor o vliv na řízení vlastnických podílů v klíčových ministerstvech (dnes je to rozděleno do řady resortů). Také je ale důležitá shoda, které minoritní podíly jsou zbytné a naopak, které by bylo záhodno získat. Toto je nepochybně jedna z povolebních priorit. KSČM klade aktuální akcent na oblast vodního hospodářství, vodáren a dodávek vody spotřebitelům. Zde je důležitá i revize uzavřených smluv a určení postupu, jak dosáhnout nezbytné kontroly nad pitnou vodou.
A co například takové bydlení?
Bydlení je zrovna oblast, kde má končící vláda řadu restů, především zákon o sociálním bydlení. Dle KSČM by měla být koncepce bydlení povinnou součástí rozvoje každé obce. Základem je analýza současného stavu, včetně stanovení normativů sociálně potřebných bytů a zavedení dalších opatření, jejichž cílem bude čelit nárůstu chudoby starých a bezmocných nebo sociálně ohrožených, chceme předcházet a postupně odstranit bezdomovectví. KSČM požaduje do koncepce bydlení zařadit podporu výstavby družstevních bytů s využitím i pro nízkonákladové, sociální bydlení. K tomu je možné využívat úvěrové programy a prostředky Státního fondu rozvoje bydlení i dotace z fondů EU. Problém sociálního bydlení prostě nelze bez dalšího hodit na bedra obcí, z nichž některá na to prostě mít zdroje ani nemohou. KSČM také prosazuje dlouhodobé chráněné bydlení v domech s pečovatelskou službou – DPS a domovech pro seniory.
Obdobně bychom mohli mluvit o restech vládní ČSSD na poli neziskového zdravotnictví, dobudování stabilního veřejného penzijního systému, o nedodělku v podobně uspěchaném systému inkluzivního školství atp.
Zopakujme si pro pana Jelínka a jiné prognostiky: V čem se tedy lišíte od jiných politických stran a seskupení?
Je to vlastně jednoduché. Program KSČM reaguje na aktuální vývoj společnosti, současně je však konzistentní s našimi strategickými přístupy a necouvá od odvážnějších volebních slibů. Jestliže se opíráme o vizi hlubších systémových změn, nehledáme je nostalgicky v minulosti, ale chceme tak postupně měnit životní poměry ve prospěch většiny a spolu s lidmi. Jsem přesvědčen, že toto vše není prošlé zboží bez nápadu, a další nápady jsou v rámci otevřenosti našich programových východisek vítány. Jsme připraveni je realizovat v rámci širší aliance sil sociálního pokroku, demokracie, míru a humanity.
Kráceno: admin