Májové dny vždycky patří vzpomínkám a uctění památky těch, kteří se konce války nedožili a kteří položili své životy na obranu naší vlasti a svobodu.
Vypráví Ida Bláhová, žákyně 8. B třídy Základní školy E. Beneše v Písku. Do naší školy přicházejí každý rok právě vzpomínat besedovat lidé, kteří na vlastní kůži zažili 2. světovou válku. O své zážitky a vzpomínky se s námi podělily tři ženy a jeden muž. Josef Zeman vypravoval o mobilizaci v roce 1938, nám byl velice blízký, býval totiž žákem naší školy.
S obdivem jsme přivítali Radku Křivánkovou, čestnou předsedkyni ČSBS, dceru Ing. Machovce popraveného za heydrichiády a Marie Machovcové, členky Revolučního národního výboru (v Písku).
Přinesla nám ukázat originální vlaječky USA, Anglie, Sovětského svazu a Československé republiky, které se svou matkou šily a vyšívaly, a připravovaly se tak na oslavování konce války.
Alena Drábová, členka ČSBS, si vybrala vzpomínku na neslavný příjezd Němců dne 15. března v roce 1939. Překvapila nás svým školním vysvědčením z té doby. Známky, předměty a vůbec všechno bylo napsáno jak v českém jazyce, tak německy. Hana Bruncvíková, současná předsedkyně ZO Českého svazu bojovníků za svobodu předala naší škole repliky šátků, které nosily ženy v koncentračních táborech.
Naší besedu velmi hezky a citlivě moderoval Jaroslav Pospíšil.
Všichni vyprávěli o této těžké době, jaké to tehdy bylo ve školách, připomněli smutné osudy některých rodin. Ani jsme nedutali, když jsme si představovali, že se jich to všechno dotýkalo, byli u toho a báli se.
Nikdo z nás si nedovede představit, jak těžký byl život za války. Mnohdy nám tyto příběhy vehnaly slzy do očí. Obdivuji všechny lidi, kteří válku přežili. Za celou třídu moc děkuji za velmi zajímavou a poutavou besedu.