Zastupitelstvo města Písek schválilo na svém květnovém jednání 200milionový úvěr na bazén, dále souhlasilo s fi nanční operací, která se týká zapůjčení 50 milionů korun Teplárně Písek a. s. a 20 milionů korun Odpadům Písek s. r. o. Nejen Pirátská strana tak sleduje aktuální „hospodaření“ vládnoucí koalice (TOP 09, Jihočeši 2012, ODS, Písecký patrioti, ANO a Volba pro město) s veřejnými prostředky s velkými obavami. Město Písek bylo v roce 2013 ve velmi dobré finanční kondici a na svém účtu mělo solidní přebytek pocházející zejména z prodeje městských bytů a dobrých hospodářských výsledků.
Podle dostupných zdrojů si město nastřádalo 532 milionů korun. Ty se však po několika rozhodnutích vládnoucí koalice začínají rozpouštět na velkorysé investiční akce. Situace tak vyvolává dojem, že se koalice příliš neohlíží na to, v jaké kondici budou městské finance po skončení jejího volebního období. Je nutné vyčerpat volné finanční rezervy a zadlužit městskou kasu novým bankovním úvěrem? Na nastalou situaci jsme se ptali pirátského zástupce ve finančním výboru města Josefa Soumara.
Jak jako člen finančního výboru vnímáš hospodaření města? Myslím, že ve výboru jsme schopni zdravé diskuze a kooperace. Výbor je složený jak z velmi zkušených kolegů, tak z novějších tváří a dohromady dobře fungujeme. Předně chci uvést, že osobně nesouhlasím se srovnáváním městského či státního rozpočtu s rozpočtem firemním. Samozřejmě, že veřejné instituce musí dobře hospodařit, ovšem jejich cíl je primárně v zajištění chodu města, servisu občanům a řešení např. otázek veřejné dopravy, školství, údržby komunikací apod. Neméně důležitá je rovněž transparentnost v hospodaření, aby občané měli přehled, jak je zacházeno s jejich penězi a jaké jsou dlouhodobé plány města.
Aktuálně je v pokladně města více než půl miliardy korun. Jde o solidní přebytek, se kterým může město dlouhodobě žít? Na první pohled ano. Na druhou stranu se největší investiční akce právě rozjíždějí a financování je připraveno na čerpání z městské kasy. Rozpočtový výhled města na roky 2017 až 2019 předpokládá utracení téměř všech finanční prostředků. Již zmíněný nový bazén bude z větší části financován ze schváleného úvěru města. Osobně ale nepředpokládám, že částka 200 milionů korun bude pro dokončení akce konečná. Dále běží projekt úpravny vody, nové knihovny, revitalizace náměstí, parkovacího domu, Pleskotovy lávky, tedy investiční akce za bezmála dalších 550 milionů korun. Pokud přičteme schválené půjčky Teplárně a Odpadům a doporučenou rezervu města ve výši 100 milionů korun na provozní a mimořádné výdaje, jsme na 720 milionech korun, které výrazně zatíží městský rozpočet. V poslední době začaly diskuse na téma znovuobnoveného projektu všesportovní haly a rekonstrukce lyžařského svahu, to mohou být akce za dalších více než 150 milionů korun a společně s bazénem se tak dostáváme přes 1 miliardu korun.
V Písku se mluví také o zásobníku projektů, který spolykal poměrně vysoké částky… Ano, ve městě je z minulých let vytvořen poměrně bohatý zásobník akcí a město generuje další. Od roku 2009 odepsalo město projektové dokumentace za více než 15 milionů korun. Téměř 10 milionů korun stály studie a projekty na plavecký bazén plánovaný na současném místě pod hradbami. Patří sem i další odepsané projektové dokumentace na nejrůznější rekonstrukce a revitalizace. Prozatím nedokončené nebo nerealizované projektové dokumentace stály město dalších 25 milionů korun, z toho některé, jako víceúčelová hala pod lesnickou školou – projekt za více než 2 miliony korun, nikdy realizované nebudou.
Co čeká nové zastupitelstvo vzešlé z voleb v roce 2018? Především velká zodpovědnost a trpělivost. Úkol bude jasný, nezadlužovat město a „nechtít toho tolik postavit“. Bude důležité pokračovat v již rozběhlých projektech a starat se o to, abychom se i přes velké pravidelné výdaje na provoz investičních projektů blížili k vyrovnanému či ještě lépe přebytkovému rozpočtu. Jak zatíží nové investiční akce městský rozpočet z hlediska ročního hospodaření? Kromě ročního zatížení splátkami nového bankovního úvěru, který naváže na úvěr využitý na rekonstrukci kulturního domu bude rozpočet zatížen pravidelnými ročními výdaji na provoz, zejména po stránce výdajů za energie a běžný provoz. Obávaný nárůst mohou přinést i personální a mzdové náklady. Nejsem si jistý, že je vytvořena studie vlivu nových investičních projektů na každoroční výdajovou stránku rozpočtu města. Jak funguje finanční výbor v kontextu hospodaření města?
Město Písek má kromě finančního a kontrolního výboru také výbor pro investice a rozvoj města, přes který prochází velké akce. Aktuálně z pozice finančního výboru poptáváme mnohem užší propojení a diskusi právě s výborem pro investice a rozvoj, abychom včas diskutovali investiční akce vzhledem k dlouhodobé kondici rozpočtu města.
Co by se s tím dalo dělat, máš návrh na řešení? Město Písek musí přistupovat k hospodaření s veřejnými prostředky více strategicky. Aktuální situace je do značné míry nová. Město již prodalo značnou část svého majetku, ze kterého pochází aktuální přebytek, a do budoucna tedy nemůže počítat s dalším ziskem z prodeje ani s výrazně vyššími daňovými příjmy. Na aktuální přebytek finančních prostředků města se tak musíme dívat jako na nulový, ne-li dokonce záporný. Další velké investiční akce nepřichází v nadcházejících letech v úvahu.
Jaká by byla pirátská představa? Jsem zastáncem minimálně vyrovnaného, ideálně přebytkového rozpočtu a rozumného plánování investičních akcí. Pokud by Písku zbylo z dobrého hospodaření 50 milionů korun každý rok, tak si město může dovolit udělat jednu velkou investiční akci za čtyři roky.
Vraťme se ještě k transparentním účtům města Písku, které jako první navrhovali piráti. Jejich návrh tehdy smetla koalice ze stolu a přišla s vlastním, ovšem okleštěným řešením. Transparentní vedení účtů města by mělo být nastaveno bez ohledu na to, jestli se lidé o veřejné finance aktuálně zajímají, nebo ne. Mělo by se jednat o základ správy veřejných financí. Bohužel tento krok zůstává často na zastupitelstvích po celé republice pouze dlouho projednávaným návrhem. Lidé se již dnes mohou v Písku zapojit do participativního hospodaření ve svých městských osadách, ale chybí širší řešení na poli správy výdajových kapitol města a možné zapojení širšího počtu obyvatel.