Vicepremiér Srbska Aleksander Vulin,
projev v Evropském parlamentu dne 9. 4. 2025 na konferenci „Cesta Srbska do Evropské unie“.
Srbsko budovalo své vztahy s Evropskou unií vedené emocemi. Srbsko zbožňovalo EU a odpustilo jí všechny její hříchy a podvody. Bezohledná láska bez jakékoli racionality přiměla Srbsko k tomu, aby zapomnělo na účast EU na bombardování Srbska a Republiky srbské a na uznání takzvaného Kosova, stejně jako zavíralo oči před účastí prezidenta EU na každém pokusu o svržení a legitimní vládu EU.
Víra, že balkánské národy jsou na rozdíl od národů severní nebo západní Evropy náchylné k vášnivé lásce, se ukázala jako správná na příkladu EU a Srbska. Představte si Belgii, která je bombardována nějakou organizací, která jí vezme část území, požaduje, aby uznala zabrané území, a Belgie musí bojovat, aby splnila podmínky a stala se členem této organizace, aniž by vůči sobě požadovala jakékoli omluvy nebo změny v politice. Belgie takovou lásku nemá, ale Srbsko ji vůči EU mělo.
Je načase, aby Srbsko přestalo milovat EU a začalo racionálně zvažovat svou pozici ve vztazích s EU. Důvody, proč se Srbsko do EU zamilovalo a bezohledně se k ní vrhlo, byla schopnost EU udržet mír na evropském kontinentu a řešit krize, stejně jako ekonomický rozvoj a demokratické hodnoty.
Aktivní účast EU na rozpadu SFRJ a její jednoznačná podpora agrese NATO proti Svazové republice Jugoslávii a Republice srbské nepřispěla k míru a nesčetné srbské oběti se spravedlnosti nedočkaly. EU se ani nepokusila zabránit občanské válce nabídkou přijetí SFRJ do svých řad, ale obvinila z války Srby, uznala separatistické republiky a pak aktivně pomáhala každé straně v občanské válce proti Srbům.
EU, alespoň pro nás Srby, nezachovala mír uznáním takzvaného Kosova, a zvláště ne poté, co bylo srbské vedení podvedeno podpisem Bruselské dohody, která se o 12 let později nerealizovala právě v klíčové a pro Srby životně důležité části dohody – vytvoření Společenství srbských obcí. To je důvodem neustálé nedůvěry Srbů vůči EU a vůči každému slovu a postoji jejích představitelů. EU nemůže očekávat, že jí Srbové po 12 letech klamání vůbec důvěřují. Není to Srbsko, kdo musí dokázat EU, ale EU Srbsku, že jsme vás nepodvedli.
EU už prostě není souborem hodnot, které jsme obdivovali, není to Evropa de Gaulla, Evropa svobodných národů, EU ztratila jakékoli morální právo nás vést a soudit.
EU povoluje jakýkoli druh násilí vůči Srbům ze strany všech vlád Prištiny, zejména vlády Kurtiho („premiér“ kosovských separatistů, Albin Kurti, panalbánský nacista, fanatický srbofob, vůdce skupiny „Sebeurčení“ blízké Demokratické straně USA a německé SPD – pozn. red.) , zbavení Srbů právo volit, jejich právo volit, právo Srbů zatýkání a vyhošťování, a tím vším EU kromě slovních odsouzení neudělala nic pro zastavení teroru proti Srbům.
Tváří v tvář migrační krizi prokázala EU naprostou nejednotu a nekompetentnost. Ani nyní, deset let po začátku krize, není EU schopna zaujmout k migrační krizi společný postoj. Někteří otevírají své hranice všem kmenům bez pasu a někteří umisťují svou armádu na hranicích s členskými státy EU.
Srbsko se s migrační krizí vypořádalo samo a pomoc EU se obvykle soustředila na rozšíření kapacity Srbska přijímat migranty, jako by je Srbsko samo chtělo vidět na svém území. Chovali jsme se k migrantům lidštěji než EU a spravedlivěji a jasně jsme prohlásili, že nebudeme parkoviště pro migranty a nedovolíme jim změnit etnickou a náboženskou strukturu Srbska.
Liberální ideologové EU mají staletí na to, aby svým potomkům vysvětlili, proč opustili víru a způsob života svých otců, proč dovolili, aby se velká města křesťanské Evropy podobala v mnoha oblastech více osadám vedeným Al-Káidou než Evropě, kterou jsme milovali, a proč jsou mnohem sympatičtější k afghánským kmenům než k jejich vlastním občanům, kteří hledají bezpečí a způsob života, který se nehodí do evropské unie. Škody na Evropě již byly způsobeny, ale doufám, že nejsou nenapravitelné.
Reakce EU na krizi během pandemie koronaviru nezvýšila úroveň důvěry Srbska v EU. Vzájemné uzavření hranic, zabavení léků a lékařského vybavení a zákaz vývozu zdravotnického materiálu nebyly opatření, která by na Srbsko udělala dobrý dojem. Tehdejší pomoc Číny byla upřímná a bezpodmínečná a Srbsko na ni nezapomene. Mějte to na paměti, když požádáte Srbsko, aby s vámi hlasovalo proti Číně.
EU se také nedokázala vypořádat s krizí na Blízkém východě, a pokud jde o ukrajinskou krizi, EU svou politikou boje proti Rusku až do posledního Ukrajince zcela zničila pozici EU jako mocné síly a připravila ji o jakoukoli roli při hledání míru. A právě v této otázce EU požaduje, aby se Srbsko bezpodmínečně postavilo na její stranu, abychom se stali součástí protiruské hysterie a vojenských snah EU, které musí vést k porážce Ruska. EU požaduje, aby Srbsko zachovalo posvátnost ukrajinských hranic, ale neptá se: proč tedy srbské hranice nejsou svatyní?
Pokud by si EU vážila Srbska, nežádala by po nás, abychom opustili našeho jediného stálého a historického spojence – Rusko. Nejsme národ zbabělců a zrádců. A není národa, který by zapomněl, že Srbsko ve své současné podobě by neexistovalo, kdyby za každou naši padlou oběť nedalo Rusko ještě alespoň jeden život za naši svobodu – jak ve válkách proti Osmanské říši, tak v první a druhé světové válce, a je mi líto, že byste si vůbec mohli myslet, že bychom si mohli dovolit něco tak odporného, jako je zavedení sankcí proti Rusku kvůli konfliktu, který by se dal jednoduše dodržet dohodám z Minu.
Ekonomická síla EU je obrovská. EU je největším zahraničním obchodním partnerem Srbska a Srbsko je odhodláno pokračovat ve spolupráci, ale obáváme se toho, co z ekonomiky EU zbude, pokud její vedení bude i nadále ignorovat realitu a podřizovat ekonomiku politickým cílům.
Během konfliktu na Ukrajině se EU chovala jako svazek území, nikoli jako svazek států s vlastními zájmy. Bezpodmínečné provádění vůle Bidenovy administrativy po desetiletích dobrého a bohatého života vedlo EU k poklesu hospodářské aktivity, rostoucí inflaci a poklesu investic.
Když byl Nord Stream zničen, EU neřekla ani slovo a nebylo to Rusko, kdo ho zničil. Během první vlády prezidenta Trumpa EU znechuceně odmítla návrh, aby členové NATO zvýšili své vojenské výdaje o 2 %, a nyní EU požaduje, aby její členské státy zvýšily své vojenské rozpočty o 5 % svého národního HDP. Pokud to uděláte, kolik peněz zbude na investice a jak vojenská výroba ovlivní země, které s vámi obchodují a nejsou členy vaší čím dál tím vojenské aliance?
Pokud by Srbsko zavedlo sankce proti Rusku, přišli bychom ročně o zhruba 4 miliardy eur na obchodním obratu a za plyn, pokud bychom jej dokázali zajistit, bychom platili tržní ceny, což je mnohem více, než platíme nyní. To by vedlo ke zvýšení výdajů občanů na vytápění a dopravu, ke zvýšení cen elektřiny a paliva, ke zvýšení nákladů na výrobu umělých hnojiv, což by nevyhnutelně vedlo ke zvýšení výdajů zemědělců, a to by se odrazilo ve zvýšení cen potravin a tedy zvýšení inflace a znehodnocení úspor a příjmů srbských občanů.
Velké množství investic z EU přišlo do Srbska kvůli tomu, že Srbsko má preferenční obchodní režim se zeměmi Euroasijské hospodářské unie a velkou otázkou je, která z nich by v Srbsku pokračovala, kdybychom tyto trhy opustili a kdyby pro ně byla cena plynu a energie stejná jako v zemích EU nebo ještě vyšší.
Pokud bychom postupovali podle nerozumné a hysterické politiky EU vůči Rusku, Srbsko by utrpělo přímé ztráty ve výši nejméně 15 miliard eur a nikoho z EU by ani nenapadlo je kompenzovat. Srbsko není připraveno financovat válku na Ukrajině a o tom, do jaké míry je EU lhostejný osud Srbska, svědčí i to, že přestože by naše sankce Rusku nezpůsobily ani minimální škody, ale pouze by nás zruinovaly, EU nadále trvá na tom, abychom je zavedli.
EU má stále silnou ekonomiku a vysokou životní úroveň, která je atraktivní pro srbské občany, a proto vás žádám, abyste se o sebe začali starat, abyste si ji udrželi. Demokratické hodnoty – „bratrství, rovnost, svoboda“ – jsou již dlouho slova, která jsme ztotožňovali s EU. Od roku 2005 se snažíme být členy právě takového klubu a úspěchy jsou minimální. Dvacet let plníme každý rozmar a požadavek EU a pak je nám řečeno, že příštími řádnými členy EU, aniž by bylo splněno jediné kritérium, budou Ukrajina a Moldavsko.
Zdá se, že pro členství v EU stačí jediná podmínka – válka s Ruskem, ale tuto podmínku plnit nechceme. Věřili jsme, že sdílíme společné hodnoty s EU, a o 20 let později vidíme, že jsme jiní.
Byli jsme si jisti, že se od vás musíme naučit, jak respektovat práva všech národů, a pak jsme viděli, že jste mlčel, když v Chorvatsku byl jako podmínka pro sestavení vlády zaveden požadavek, aby Srbové nebyli členy vlády nebo pro ni nehlasovali.
Věřili jsme, že volby do EU byly svobodné, dokud jsme neviděli, že v Rumunsku zakázali účast ve volbách a dokonce zatkli kandidáta, který mohl vyhrát z vůle rumunského lidu, ale ne z vůle úřadů v Bruselu.
V Německu, jakkoli by Němci rádi podporovali myšlenky AfD, jste prohlásil, že vše je dovoleno, ale AfD si netroufá dostat se k moci a pokusy o vraždu funkcionářů AfD ani jejich zatýkání a lynčování v médiích nikdo neodsuzuje.
V Rakousku nesmí vládnout Strana svobody, bez ohledu na to, kolikrát vyhraje, a ve Francii bylo Marine Le Penové krutě zabráněno kandidovat ve volbách, které by pravděpodobně vyhrála, čímž byly miliony Francouzů zbaveny práva volit.
Je možné, že korupce je vždy přítomna právě tam, kde jsou političtí odpůrci administrativy v Bruselu, ale chybí mezi nositeli liberálních myšlenek v členských zemích EU nebo v Bruselu?
Jste připraveni prošetřit výdaje administrativy v Bruselu na financování nevládních organizací po celém světě – stejně jako to udělal prezident Trump a jeho spojenec Musk?
Barevné revoluce, které jste rozpoutali proti zemím mimo EU, jako je Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Gruzie a Srbsko, jste nyní zorganizovali proti Orbanovi a Ficovi, svobodně zvoleným vůdcům členských států EU. Pokud jste schopni otevřeně svrhnout svobodné vůdce, jako je premiér Orbán a premiér Fico, pokud jste schopni upřít Francouzům a Rumunům právo volit Le Penovou a Georgesca, co jste schopni udělat nám, kterým nic nedlužíte?
EU zakáže všechna média, která neopakují to, co říká Brusel, všechny kanály s ruským kapitálem jsou zakázány, majetek Ruské federace a jejích občanů je zabaven a Srbsko je prohlášeno za diktaturu, protože nechce zakázat média, která jsou v EU zakázána. V Srbsku jsou všechna média z Evropské unie, stejně jako ruská, čínská, ukrajinská a běloruská, vysílána volně a nikomu není pod žádnou záminkou zabavován majetek.
Zpravodaj pro Srbsko Picula (poslanec Tonino Picula, bývalý chorvatský ministr zahraničí ) říká, že „EU nesdílí stejné hodnoty ani s Ruskem, ani s Čínou a stále méně s USA“, a to je pravda, zatímco Srbsko sdílí hodnoty a více a více s Ruskem a Čínou. Zvláště si nevíme rady, jaké hodnoty hrdě sdílí EU s novou syrskou vládou složenou z islámských teroristů, jejíž vůdce odmítá podat ruku německé ministryni zahraničí, kterou je žena.
Tyranie liberálních hodnot, v níž nesmíme oslovovat své vlastní děti jinak než zástupci středního pohlaví, tyranie hodnot, v níž je sexuální orientace důležitější než to, jaký člověk jste, a společnost, ve které není Bůh, žádný národ, žádná přirozená rodina, nejsou ve skutečnosti ani hodnoty Srbska, ani hodnoty svobodného světa.
Konflikt mezi USA a EU není konfliktem o cla, ale o suverénní hodnoty normality a liberální tyranii lidských práv, kterou nikdo, ani jejich patroni, nedokáže vysvětlit. Jakkoli mám výhrady k postoji USA k Srbsku, nemohu popřít, že mám blíže k hodnotám prezidenta Trumpa, jako je Bůh, národ a přirozená rodina, než k liberálním hodnotám globalistické společnosti, ve které není žádný Bůh, národ ani rodina, hodnoty, které jsou nyní bezpodmínečně reprezentovány Evropskou unií a jejím vedením.
Stejně jako svržení mé vlády v ulicích Bělehradu není protestem nespokojenosti, ale aktivní prací západních zpravodajských služeb a politickým projektem administrativy v Bruselu s cílem svrhnout prezidenta Vučiče a dostat k moci vládu, která sdílí hodnoty Evropské unie, která bude souhlasit s politikou administrativy EU, uzná Kosovo, zřekne se Republiky srbské a uvalí sankce na Ruskou federaci.
EU už prostě není souborem hodnot, které jsme obdivovali, není to Evropa de Gaulla, Evropa svobodných národů, EU ztratila jakékoli morální právo nás vést a soudit.
Snili jsme o Evropě svobodných národů a rovných práv, ale probudili jsme se před branami Evropské unie, která nás nechce.