„Zdaleka se nejedná jen o zubaře. Psychiatr nebo dokonce odbornost dětský psychiatr je – s trochou nadsázky - snad jen iluzí. Je problém s nedostatkem očních lékařů…., popisuje situace v českém zdravotnictví jihočeská lékařka, kandidátka koalice STAČILO! a lídr jihočeské krajské kandidátky, Kateřina Jirousová. Rozebrala situaci ohledně některých léků a vysvětlila také, jak to vidí s lékaři z mimo unijních zemí. Nevynechala ani Green Deal a dostala se i do Francie a Velké Británie.
Paní doktorko, už v minulém rozhovoru jste se vyjadřovala k situaci v našem zdravotnictví, konkrétně k nedostatku některých léků. Nastala nějaká změna? Co Vás ve zdravotnictví třeba v posledních týdnech „překvapilo“? A čeho se třeba Vy, jako lékařka, obáváte?
Výpadek léků na trhu bez adekvátní náhrady je řekněme takový trapný „standard“ dnešního zdravotnictví. Bohužel. Nadstandardem by bylo, pokud by ministr zdravotnictví a jeho rezort dělali to, co mají.
Co se týče nedostatku léků, tak problémem je nejen výpadek samotného léku, ale i lékové formy. Tzn. třeba antibiotika ve formě sirupu. Dalším problém, se kterým se setkávám je, že není k dispozici daná „síla“ onoho léku. Pacient pak místo 1tbl ráno, jich musí sníst třeba 5 nebo naopak musí tabletku velikosti hrášku čtvrtit. Některé léky se navíc přestaly na našem trhu objevovat úplně a zatím to vypadá, že už se vyrábět vůbec nebudou (např. endiaron).
Ministr Válek problém bagatelizuje, naopak dokonce ujišťuje občany, že vše je v pořádku a léků nebo jejich alternativ je dostatek. Naštěstí (nebo spíše bohužel) se pak smutnou pravdu dozvědí lidé v lékárnách, které mnohdy po celém okrese objíždějí, ve snaze sehnat lék na předpis. Je to ostudné, nehodno 21. století. Ministr si také pochvaluje nastavení nových pravidel pro hlášení výpadků ze strany firem. Farmaceutické firmy by měly včas hlásit přerušení dodávek a u problematických léků (omezeně dostupných) mají zajistit jejich dodávku ještě měsíc či dva. To ale také nefunguje, firmy buď výpadky nehlásí, nebo je hlásí pozdě.
Ptáte se, co mě ve zdravotnictví překvapilo. Nikdy mě nepřestane překvapovat nebo udivovat, že máme dostatek peněz na nákup munice pro cizí válku nebo nákup stíhaček, které možná ani nikdy neuvidíme, a u nás v ČR se pak musí dělat sbírky na léčbu pro dětské pacienty. To je naprostá ohavnost, a i když je to dnes téměř standardem, tak já se s tím nikdy nechci smířit. Toto se musí změnit na všech úrovních – od Evropského parlamentu počínaje.
Mé obavy jsou jasné. Bojím se, že způsobem, jakým je dnes veden rezort zdravotnictví, (ale bohužel nejen ten, takových neumětelů jako je ministr Válek máme plnou Strakovku) se budeme s úrovní zdravotní péče spíše vracet v čase, než abychom postupovali vzhůru. Přála bych si, aby se kvalita i úroveň poskytované péče stále zvyšovala. Abychom využívali a byli schopni nakupovat a vybavovat nemocnice či ordinace lékařů tou nejmodernější možnou technikou. Aby diagnostika byla co nejrychlejší a léčba co nejefektivnější. Aby byl dostatek schopných a kvalitních lékařů, nebyly výpadky léků, aby fungovalo zdravotnické zásobování, aby dostupnost lékařské péče nebyla jen prázdným slovem. Aby nebyly dlouhé čekací doby na vyšetření, aby nezanikaly menší lékárny v obcích a zisky pak nezískávaly pouze velké řetězce. Je toho spoustu, co by se mělo změnit. V první řadě se musí změnit ministr a celá vláda!
Problém v některých oblastech je už dlouhodoběji se sehnáním zubaře. V médiích se dokonce občas objeví fotky dlouhé fronty u nově otevřené ordinace, kdy se pacienti snaží zaregistrovat. Co k tomu říci? Kde je chyba?
Zdaleka se nejedná jen o zubaře. Psychiatr nebo dokonce odbornost dětský psychiatr je – s trochou nadsázky - snad jen iluzí. Je problém s nedostatkem očních lékařů, opět dětský oční lékař je „super nedostatkové zboží“. A opět i tady bych mohla pokračovat dál a dál, zaleží také na konkrétním kraji či okrese, kde je jaké odbornosti málo. Celkově lze říci, že ubývá praktických lékařů a hlavně dětských praktických lékařů nebo jsou již v důchodovém věku.
Zpět ale k otázce zubařů. Těch je skutečně akutní nedostatek nebo jsou - opět- v důchodovém věku. Co je ale ještě smutnější, je návrh řešení, který nám tato vláda předkládá. Nově budou moci zubaři z mimo unijních zemí vykonávat profesi pod dohledem jiného stomatologa. Tento dohlížející zubař musí mít minimálně 5 let praxe a smlouvu alespoň se třemi zdravotními pojišťovnami. Doposud museli například ukrajinští lékaři dosáhnout nejprve uznání svého diplomu, poté složit zkoušku z češtiny a rovněž odbornou aprobační zkoušku. S novelou nesouhlasila stomatologická komora a já musím říci, že výjimečně souhlasím s jejím Prezidentem MUDr. Šmuclerem, který tvrdí, že to je velmi nebezpečný hazard se zdravím našich občanů.
Otázkou také je, zda jsou tito zubaři skutečně vystudovanými zubaři a kde a zda vůbec studovali. Přeci jen si uvědomme, že naše vzdělávání lékařů je na špičkové úrovni, jsou uznávanými odborníky i v cizině. Proč tedy zaměstnávat cizí (snad) lékaře a ne nastavit podmínky pro naše lékaře tak, aby zde zůstávali a neodcházeli do zahraničí.
Co mi také vadí, a to nejen u zubařů, že nějací lékaři pracují buď celou pracovní dobu, nebo jen její část, bez smluv s pojišťovnami, tedy že si pacienti musí lékařskou péči sami hradit. To se mně nelibí hned z několika důvodů. Za prvé, všichni povinně platíme zdravotní pojištění a máme tedy nárok na bezplatnou lékařskou péči, tak jak je dáno i Ústavou ČR. Další důvod je, že lékaři zde vystudovali v podstatě zdarma, tedy přijde mi neetické nyní peníze inkasovat v podstatě od těch, kteří je na studiích „živili“. A to ještě v době, kdy lékařů máme nedostatek, respektive jsou dlouhé čekací doby na vyšetření. Tím jsou vlastně někteří „zoufalí“ lidé nuceni využívat těchto placených služeb.
A jak celkově vnímáte zapojení některých ukrajinských lékařů do českého zdravotnictví? Pomůže to přetíženým ordinacím?
U zubařů, jak už jsem uvedla výše, tento návrh prošel a nesouhlasím s tím.
Pokud vím, uvažuje se o podobném „modelu“ i u praktického lékařství. Prý jsou nyní zkoušky příliš těžké. Nyní musí aprobační zkoušku složit v češtině každý lékař ze země mimo EU, který chce léčit pacienty. Ověřuje se při tom odbornost i znalost našeho zdravotního systému. Součástí je i půlroční praxe v akreditované nemocnici. Dle mého soudu je tento proces naprosto v pořádku. Přetíženým ordinacím ani pacientům samotným samozřejmě nepomohou řádně nevystudovaní lékaři, či ti, kteří neumí česky a s pacienty se tak nedomluví.
Pojďme dál. V médiích už několik dní rezonuje téma tzv. Green Dealu po Česku. Píše se o zdražování téměř všeho. Co k tomu říci?
Já jsem pro „zelenější“ Evropu, ale ne pro bláznivý Green Deal. Projekt, který stojí na nesmyslných požadavcích těch, kteří si udělali z ochrany životního prostředí promiňte „sprostý kšeft". Ten, jen povede k dalšímu prohloubení sociálních rozdílů, a nezajistí ani to co má, tedy ochranu životního prostředí.
STAČILO! získalo v nedávných volbách dva europoslance. Co konkrétně by se podle Vás v Evropské unii mělo změnit? Je to třeba přístup ke zmíněnému Green Dealu? A co dál?
Dva europoslanci jsou myslím skvělým výsledkem, uvážíme-li, že projekt STAČILO, vznikl jen několik měsíců před eurovolbami. Samozřejmě, že pro naši zemi by bylo nejlepší, kdyby nás zastupovalo 21 poslanců z kandidátní listiny STAČILO. Tak snad za 5 let (úsměv)
Ale teď vážně. Kateřina Konečná i Ondřej Dostál slíbili, že dostojí programu, který jsme před volbami přestavovali. To bezesporu dodržují. Zůstali dokonce jako nezařazení poslanci, protože žádná frakce nebyla dostatečně levicová. Dle Kateřiny Konečné je Evropský parlament nyní více pravicový než byl předtím. To je myslím nešťastné, protože levicová témata jako je třeba sociální politika, ochrana práv pracujících, nebo také mnou již zmiňované zdravotnictví a hromadný nákup léků zde asi nenajdou prostor. Naopak, dále se podporuje zbrojení, dodávky zbraní na Ukrajinu, a tedy zbrojařské firmy. Přitom EU má sama řadu problémů, které by měla řešit. Nutno také připomenout, že Ukrajina není součástí EU. V EU pozorujeme pokles životní úrovně, rozdíly v kvalitě potravin, nedostupnost lékařské péče, navíc díky Green Dealu přichází i konkurenceschopnost. To by měly být priority, které by měly europoslanci řešit. Měli by se starat v první řadě o své občany, a nikoliv o ty cizí.
Nedávno se odehrály volby ve Velké Británii i ve Francii. Kam budou tyto země podle Vás směřovat?
Ve Velké Británii se po dlouhých letech vládnutí konzervativců, vrací Labor party, uvidíme, zda se naplní jejich levicové projekty, nechám se překvapit. Ve Francii nakonec zvítězila levice. Mám z toho upřímnou radost, to je dobrý příslib do budoucna. Co je také zajímavé uvést, že i zde vítězná Nová národní fronta je koalice levicových stran, a i proto měla větší šanci na úspěch. V jednotě je zkrátka síla. Odmítla vyslání francouzských vojsk do ukrajinského konfliktu – to je správná programová priorita. Green Deal chtějí urychlit, ale spolu se změnou pracovních podmínek, mají vyšší mzdy, ale jak už jsem řekla, pro ochranu životního prostředí bych hlasovala všema deseti. Ve Francii jim nehrozí nedostatek energie, vzhledem k počtu jaderných elektráren, a tedy mnohem nižší ceně energií. U nás je cena energie jak pro českého občana, tak české firmy, zcela likvidační. Připomínám i další body jejich programu - odchod do důchodu v 60 letech, minimální důchod na úrovni minimální mzdy, minimální mzda 1600 Euro čistého, vyšší zdanění nejbohatších a nadnárodních korporací, zastropování základních potravin a vody, rozvoj družstevnictví, zvýšení podílu zaměstnanců na řízení podniků, omezení pracovních agentur, 35 hodinový pracovní týden, podpora dostupnosti bydlení včetně bezúročných půjček pro bydlení, část elektrické energie zdarma, slevy na jízdném ve veřejné dopravě, stop privatizaci dalších odvětví, konec veřejné podpory pro náboženské objekty.
Nemůžeme samozřejmě vynechat ani nedávný útok na amerického exprezidenta Donalda Trumpa. Jak moc to podle Vás změní náladu v USA a celkově, co říci k náladě ve společnosti, když si připomeneme, že nedávno se také stal atentát na slovenského premiéra Fica?
Podle přísloví „co je blíže více bolí“, musím říci, že teroristický útok na premiéra Slovenska Roberta Fica mě skutečně velmi zasáhl a sledovala jsem každou zprávu v mediích. Moc jsem mu přála uzdravení a musím říci, že vypadá velmi dobře, trochu pohubl, ale to myslím vůbec nevadí. Důležité teď bude, jak se dále bude jeho stav vyvíjet a jaký psychický dopad bude tento ubohý čin mít na jeho zdraví.
Odsuzuji samozřejmě i útok na minulého a asi i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Nemám ráda násilí, jen ubožák a zoufalci, kteří neví jak se udržet u moci, klesnout takto hluboko. Smutné je, že někteří naši vládní představitelé se toho ale neštítí. Předsedkyně sněmovny, Markéta Adamová Pekarová, jejíž strana by se již do Sněmovny ani nedostala, mu asi holduje. Prohlásila, že kdo zasévá vítr, sklízí bouři. Nevím, jestli zná historii tohoto citátu, asi ne. Proto věřím, že její odchod, z Poslanecké sněmovny a veřejného života ČR bude doprovázen velmi silnou bouří posměchu nadšených českých občanů.