PÍSEK - V Písku začala 30. ledna po dlouhých letech diskuzí stavba nového plaveckého bazénu pod lesnickou školou. V uplynulých dnech ale ze stavby zmizela technika a ve výkopu je vidět voda. Lidé se tak ptají, co se děje a zda se neobjevil problém se spodní vodou.
„Děje se něco se stavbou bazénu? Pozoruji, že odjely bagry a je tam jen jáma plná vody...". S podobnými dotazy se v poslední době obrátilo na redakci JčTEĎ několik obyvatel Písku. Podle starosty města Michala Čapka jde stavba podle plánu. „Nic dramatického se neděje, se spodní vodou se počítalo a to, že je proměnlivá, je běžná provozní záležitost. Nejedná se o nic, co by zdrželo stavbu,“ řekl Michal Čapek.
„Zemní práce pod objektem jsou provedeny. Se spodní vodou se počítalo, jen je nepatrně jinde, než se předpokládalo. Není to v tuto chvíli něco, co by zásadním způsobem omezovalo pokračování prací. Od příštího čtvrtka bude zahájena montáž pilot a v té době se vrátí i technika,“ potvrdil i Michal Talián, mluvčí společnosti Hochtief - Edikt, která bazén staví.
Situaci sleduje také zastupitel Miroslav Krejča, který byl členem Výboru pro bazén. „Osobně se samozřejmě o tuto stavbu zajímám, což jsem již dříve opakovaně deklaroval slovy, že až stavba začne, tak si tam přinesu židličku a budu sledovat cvrkot. Informace si sháním kde a jak se dá," říká Krejča a vzhledem k tomu, že je současně odborníkem na hydrogeologii, přidává svůj názor na aktuální situaci.
„V současné době se zastavilo hloubení stavební jámy na vyšší úrovni, než byla projektovaná. V centrální části stavení jámy je vyhloubena jímka, ze které se spodní voda přečerpává. Kdyby to ale bylo do veřejné kanalizace, bylo by to asi v rozporu s platným kanalizačním řádem města. V hloubení stavební jámy se již pravděpodobně nebude pokračovat, v odčerpávání vody ano. A jelikož vrtání studní pro piloty, které by měly celou stavbu podepřít opřením o rozhraní skalního podloží a sedimentů nad ním, nelze realizovat z rozbahněného, a tudíž asi ani dostatečně únosného, terénu je pravděpodobné vytvoření dostatečně masivního štěrkového polštáře, který bude zároveň fungovat jako plošný drén. Následně bude na něm zřízena takzvaná bílá základová vana. Teprve pak bude možné ve stavbě pokračovat. Do vytvoření základové vany a jejího řádného dotvrzení bude zapotřebí spodní vodu stále odčerpávat," míní Krejča.
Že se spodní voda bude muset řešit připouští i mluvčí Hochtiefu. „Zvažujeme více variant řešení, které předložíme investorovi, včetně finančního dopadu. Konečnou variantu musí schválit také projektant. V tuto chvíli jednáme o případných úpravách založení stavby,“ uvedl Michal Talián.
Právě na problémy, které mohou vzniknout v souvislosti s přítomností spodní vody v lokalitě přitom Miroslav Krejča v minulosti opakovaně upozorňoval. „Spolu s kolegou Milanem Švehlou jsme na nedostatky projektu, především ve fázi zakládání stavby opakovaně upozorňovali ve Výboru pro bazén. Ze strany některých členů výboru, především pak jeho předsedy, to ale bylo zcela opomíjeno a dělali si z našich připomínek mírně řečeno srandu. Přístup výboru pak převzalo vedení města a část členů zastupitelstva. Proto jsem podával ve věci dvě samostatné žádostí o vysvětlení jako zastupitel. První se týkala založení a odvodnění stavební jámy, druhá pak dilatačních spár. Reakce na tyto interpelace byly zcela vágní a nekonkrétní. Podle projektanta je vše v naprostém pořádku. Což se ale asi nyní nepotvrdilo,“ podotkl Krejča.
Jeho slova potvrzuje i fakt, že město objednalo u projektanta úpravu projektové dokumentace za 107 350 korun bez daně spočívající ve změně hloubky bazénové vany na vyšší úroveň. Hotová má být 14. března. „Obávám se ale, že pouhá změna kóty základové spáry nebude postačovat. Se změnou hloubky založení se změní celá řada dalších věcí. Například změna objemů zemních prací, prodloužení délky základových pilot, změna statiky objektu, připojení objektu na sítě, změna vstupů do objektu, opláštění objekt, či zvýšení úrovně venkovního areálu včetně všech objektů tohoto areálu,“ poznamenal Miroslav Krejča, který odhaduje, že se stavba prodraží, a to v řádu desítek milionů korun.
Autor: Monika Prokýšková 