Přes 3000 nakažených černým kašlem od začátku roku, přes 800 za poslední týden a jedno úmrtí, a bude jich přibývat. První úmrtí na záškrt po 55 letech, přibylo nakažených svrabem, žloutenkou, vrátily se spalničky nebo mpox (opičí neštovice). I toto je bilance fialové hrůzovlády a ministra jeho vlády – ministra zdravotnictví Válka, ale i několikasettisícové migrační vlny, především z Ukrajiny.
Všechny zmíněné nemoci byly v ČR téměř vymýcené, dnes se s nimi v ordinacích lékařů musí počítat. Podle údajů ze zdravotnických ročenek bylo na území dnešní ČR více případů černého kašle než za prvních 77 dní letošního roku naposledy v roce 1963 za celý rok!
Jak je vlastně možné, že roste počet nakažených, když očkování např. proti černému kašli, spalničkám, zarděnkám či příušnicím je povinné? V 50. letech 20. století, kdy byla skutečnost povinného očkování opravdu striktně dodržována, byla zmíněná onemocnění téměř vymýcena. V posledních letech však existuje poměrně hlučná a výrazná menšina lidí, tzv. antivaxerů, kteří očkování pod různými spíše pseudodůvody odmítají a do tohoto svého »boje« zatahují vlastní děti. Velký vliv na tuto situaci měla pandemie COVID-19 a následná očkování většinou narychlo vyvinutými, ne zcela vyzkoušenými vakcínami. Přitom právě u černého kašle, spalniček, zarděnek, ale i příušnic jde o očkování, která jsou na rozdíl právě od těch proti COVID-19 dlouhodobě vyzkoušená a bezpečná, založená na desetiletích výzkumu.
»Obohatili« nás uprchlíci?
Samozřejmě nelze vinu svalovat pouze na tyto »odmítače«. Je potřeba si také uvědomit, že se na našem území pohybují řádově tisíce až desetitisíce osob, o kterých nemáme ani tušení, zda byly někdy očkovány, a pokud ano, proti čemu. Nemůžeme ani spolehlivě říci, zda jich bude přibývat, či nikoliv, jestli dodržují alespoň základní hygienické návyky.
V neposlední řadě jsou namístě i ty otázky, jestli mají zdravotní pojištění a zda tito lidé jsou schopni v případě obtíží vyhledat lékařskou pomoc a být ochotni se léčit. Ano, řeč je o naprosto neřízené migraci, kdy statisíce Ukrajinců těžko kontrolovatelně pendlují mezi Českou republikou a válčící Ukrajinou, kam odjíždějí na dovolenou. Možná to zní až moc expresivně, ale fakta jsou dána: mnoho Ukrajinců, majících u nás status uprchlíků a pobírajících často podporu od našeho státu, se čas od času vydává zpět na Ukrajinu, za svými rodinami, které tam zůstaly. Vláda Petra Fialy nám tvrdí, že jsme ve válce a musíme Ukrajině pomáhat. Posílat zbraně a přijímat uprchlíky. Ale za jakou cenu? Kdo pomůže nám nebo těmto nakaženým osobám? Tato vláda asi těžko! Ta není ani schopna zajistit základní lékařskou péči pro své obyvatele!
Problém současného zdravotnictví
Dnes máme většinu praktických lékařů v důchodovém věku a není za ně náhrada, nemáme děstké praktické lékaře, není dostatek očních lékařů, kožařů, psychiatrů, kardiologů, neurologů, a takto by bylo možné pokračovat se všemi lékařskými profesemi. V plánu je rušení malých nemocnic, resp. jejich převod na jednodenní chirurgii či LDN. Tím dojde k rozbití jedinečného systému zdravotní péče, která byla vybudována ještě před rokem 1989 a dodnes nám pomáhala zvládat všechny krizové situace. Mluví se o zvyšování poplatků za pohotovost na 200 až 300 Kč, ale také o zavedení plateb za pobyt v nemocnici. To vše pod záminkou zamezení zneužívání pohotovosti a toho, že přece doma musíte rovněž platit za jídlo a další věci. Přitom už si však ti, kteří s těmito argumenty přicházejí, neuvědomují, nebo spíše nechtějí uvědomit, že přece stále i při hospitalizaci musíte platit nájem a energie a rovněž, že místo mzdy pobíráte mnohem nižší nemocenskou. Přes tyto asociální návrhy není vláda reprezentovaná ministrem zdravotnictví Válkem schopna zajistit dostatek základních léků. Stále se potýkáme s nedostatkem penicilinu, ale i jiných antibiotik, a dalších zcela zásadních léčiv. Samozřejmě velkým problémem bude vzhledem k nastupujícím epidemiím i nedostatek vakcín. Ty rovněž není současná reprezentace ministerstva zdravotnictví schopna zajistit.
Farmabyznys si to užívá
Je možné pochopit, že velmi podstatným důvodem, proč máme nedostatek léků a vakcín, je nenasytnost farmaceutických firem. Těm jde především o zisk, nikoliv o zdraví lidí. Přitom nezapomínejme, že ne vždy tomu tak bylo! Například Jonas Edward Salk, objevitel vakcíny proti dětské obrně, si svůj objev nedal patentovat a poskytl ho k volnému šíření, prý to je jeho dárek pro všechny děti světa. Odhaduje se, že se tím mohl připravit asi o 7 mld. dolarů. Svůj krok zdůvodnil tím, že nechat si patentovat lék proti obrně by bylo stejné jako »nechat si patentovat slunce«.
Je povinností vlády opět zajistit soběstačnost České republiky ve výrobě základních a zásadních léčiv. Pokud budeme soběstační, zachráníme spoustu lidských životů. Důkazy na to jsou zcela jasné – od 50. let 20. století, kdy se začalo povinně očkovat, jsme tyto nemoci znali jen z učebnic historie. Také Evropská unie musí převzít odpovědnost za svůj farmaceutický trh a přestat být závislá na dovozech léků především ze zemí třetího světa, ale i USA. Evropa včetně České republiky je dnes rukojmím nadnárodních farmaceutických monopolů, které si diktují ceny a také množství léků, které jsou jednotlivým zemím rozdělovány.