V důsledku přímé volby prezidenta republiky je zapotřebí zvýšit jeho pravomoci. Není možné mít prezidenta s takhle silným mandátem a zároveň pravomoci prezidenta, které jsou stejné, jako v době, kdy byl volen Parlamentem ČR, řekl v rozhovoru pro iportaL24.cz poslanec a kandidát hnutí SPD na prezidenta Jaroslav Bašta.
Kdy jste se rozhodl kandidovat na prezidenta a co vás k tomu vedlo?
Rozhodl jsem se na konci srpna, kdy jsem dostal nabídku ze strany vedení SPD. Přijal jsem ji mimo jiné proto, že jsem dospěl k závěru, že v krizové situaci, ve které je naše republika, je funkce prezidenta nesmírně důležitá. Myslím si, že to je jeden z postů, který může našim občanům pomoct vypořádat se se všemi problémy, které na nás v současné době útočí ze všech stran.
Jaká pro a proti jste zvažoval?
Ta pro jsem již vylíčil, a pokud jde o to proti, tím byl můj věk. Upozorňoval jsem na to, že přece jenom budu asi jeden z nejstarších prezidentských kandidátů, na druhou stranu ale moje zdravotní, fyzická a duševní kondice je naprosto v pořádku, takže nakonec jsme se dohodli, že věk takovou roli hrát nebude.
Jaký byste chtěl být prezident?
Vždycky říkám, že dobrý, ale hlavně prezident, který bude mít v první řadě na mysli blaho českých občanů a státu. S ohledem na to, čím vším jsem v profesním životě prošel, říkám, že v tomto ohledu mám docela slušnou kvalifikaci. Působil jsem jak v exekutivě – byl jsem náměstek ministra i ministr, tak v legislativě – již potřetí jsem poslancem. Mám značné zkušenosti se zahraniční politikou, která patří k velmi důležitým pravomocem prezidenta – působil jsem jako velvyslanec v Ruské federaci, v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a pak na Ukrajině, také jsem byl náměstkem ministra zahraničních věcí, dokonce hned pod třemi ministry. Na samém počátku své kariéry ve státních službách, v letech 1990 až 1992, jsem byl náměstkem ředitele předchůdce dnešní Bezpečnostní informační služby, takže i o působení zpravodajských služeb mám docela slušný přehled.
Vzhledem k tomu, že jste působil jako velvyslanec v Rusku i na Ukrajině, jak vnímáte současný konflikt, který tam probíhá?
Od samého začátku tohoto konfliktu jsem to snášel emocionálně docela špatně, protože jsem znal lidi na obou stranách a neuměl jsem si tak úplně představit, že by se najednou vzájemně zabíjeli. Na druhou stranu právě proto, že jsem znal relativně dobře obě země a poměry v nich, tak o nikom a o ničem nemám žádné iluze.
Vraťme se zpět k vaší kandidatuře, jakou připravujete kampaň?
Jako jediný z prezidentských kandidátů jsem měl své billboardy už před odevzdáním podkladů potřebných pro oznámení kandidatury. V první fázi kampaně budu oslovovat především členy a voliče SPD, budu se účastnit krajských konferencí, kde budu žádat členy hnutí o podporu a o aktivní zapojení do kampaně. Určitě také budeme oslovovat lidi prostřednictvím letáků, které budeme dávat do schránek, a samozřejmě také předpokládám působení v médiích. Kromě televizních debat poměrně dost publikuji, v psaní svých komentářů a stanovisek budu určitě pokračovat.
Pokud jde o kontakt s voliči, samozřejmě chystáme i taková střetnutí, můžou mít různou formu. Zúčastnil jsem se například demonstrace 28. září v Ostravě, kde jsem pak, i po jejím skončení, dlouze diskutoval s voliči. Součástí mé kampaně mimo jiné také bude kniha, ve které budou shrnuty mé komentáře, které jsem psal za posledních sedm až osm let k zahraniční politice. Dodatečně jsem zjistil, že v jednom z komentářů jsem válku na Ukrajině, v podstatě jako válku mezi Ruskou federací a kolektivním Západem, poprvé předvídal v roce 2015. To znamená, že spousta věcí, které přišly v tomto roce, se dala předvídat už před sedmi, osmi lety.
Na jaké voliče se chcete zaměřit především?
Když jsem se díval na to, jak momentálně vypadá složení prezidentských kandidátů, tak vedle pana Babiše budu jediný, který nebude mít podporu vládní pětikoalice. To znamená, že budu mířit na lidi, kteří nesouhlasí s politikou Fialovy vlády, kterých je podle různých odhadů minimálně 60 až 80 procent.
S jakými tématy je chcete oslovovat?
V první řadě jde o téma Ne válce! a zachování normálního života, nikoli to, co nám hrozí. Je potřeba zabránit různým pádům do chudoby, ať už jde o ekonomickou situaci, hrozbu nezaměstnanosti a podobně.
Prezident má ale poměrně omezené pravomoci…
Tady je zapotřebí spíše přemýšlet o tom, jak velké pravomoci má prezident v případě jakékoliv ústavní krize, kterou je v důsledku současné politiky třeba zcela realisticky očekávat. Druhý moment je, že pravomoci prezidenta obsahují ještě jednu položku, a to je, že by měl být nejvyšší morální autoritou. V tomto případě by jeho názor měl být brán vždycky v úvahu a mohl by korigovat některé věci už jenom tím, že se k nim bude vyjadřovat.
Jsem zastáncem toho, že v důsledku přímé volby prezidenta je také zapotřebí poněkud zvýšit jeho pravomoci. Jako úplný základ bych viděl to, že veto prezidenta by nadále nebylo možné přehlasovat pouhými 101 hlasy v Poslanecké sněmovně, ale pouze ústavní většinou. Těch 101 hlasů je jenom takový zdvižený ukazováček, který upozorňuje na to, co je špatně, pokud by to byla ústavní většina 120 hlasů, tak je to už rána pěstí do stolu, kterou všichni musí respektovat.
O co byste ještě usiloval?
Je to otázka dlouhého vyjednávání, ale není možné mít přímou volbu prezidenta a zároveň pravomoci prezidenta s takhle silným mandátem, které jsou stejné, jako v době, kdy byl volen Parlamentem ČR.
Chtěl byste jako prezident ovlivňovat veřejné mínění?
Určitě. Je to jedna z mála možností, které dnes prezident má. Šlo by především o to, co naši společnost nejvíc pálí, co jí hrozí. V současné době to je takový plíživý nástup cenzury, omezování svobody slova, myšlení, vyjadřování, v tomhle směru bych chtěl velmi působit a hájit principy, za kterými stojím celý život.
Jak byste se postavil k otázce referenda o vystoupení z EU?
Je naprosto logické, že v momentě, kdy jsme vstupovali do EU s referendem, tak by měla být zpětná možnost také pomocí referenda, pokud se tak občané rozhodnou, zase z EU vystoupit. V tomto ohledu jsem poněkud skeptický ve vztahu k EU, protože při jejím současném vedení a při všech ekonomických a dalších problémech, které se na nás valí, tak pravděpodobnost, že dojde k její změně, která se bude rovnat téměř rozpadu, je vysoká, koneckonců něco podobného už naznačuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Pokud jde o výdaje na zbrojení, souhlasíte s tím, aby ČR splnila co nejrychleji závazek dávat na zbrojení 2 % HDP?
V tomto případě mám dvě polohy. Ta první je jednoznačná, ty výdaje právě s ohledem na mezinárodní situaci, na válku na Ukrajině atd. je třeba zvyšovat, ale s čím nesouhlasím, je způsob, jakým jsou tyto peníze investovány. Právě válka na Ukrajině ukázala, že pro budoucnost a pro bezpečnost ČR, ale i celé střední Evropy, je nesmírně důležité, aby bylo více investováno do teritoriální obrany. Nějaké neviditelné stíhačky jsou nám k ničemu, když máme armádu o velikosti, která je schopna hájit tak tři týdny jeden kraj.
Jak byste postupoval v případě hodně diskutovaného návrhu na vyznamenání bratří Mašínů?
Takový návrh bych nepřijal s ohledem na to, že se dopustili několika zavrženíhodných činů, byť k tomu měli svoji motivaci, ale podříznout někoho svázaného, je diskvalifikuje pro to, aby mohli dostat vyznamenání prezidenta.
Končí druhé funkční období prezidenta Miloše Zemana, jak byste ho zhodnotil?
V okamžiku, kdy kandiduji na prezidenta, čili teoreticky na jeho nástupce, tak bych se držel jedné věci, kterou jsem se naučil v diplomacii. Tam platí, že velvyslanec nikdy a za žádných okolností nesmí veřejně kritizovat svého předchůdce.
Kandidáti většinou mívají určité motto, jaké je to vaše?
Ne válce!