Předsedkyně KSČM čelí podezřením z kontaktů s nepřátelskými státy. Sama vyzývá k odtajnění informací.
Zneužití tajných služeb k diskreditaci? Podepsala jsem petici, která žádá odtajnění informací
Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná se veřejně ohradila proti obviněním, která ji spojují s údajnými protistátními aktivitami a kontakty s představiteli Íránu a Ruska. V reakci na rostoucí tlak ze strany některých politiků, novinářů a aktivistů sama podepsala petici, která vyzývá vládu a prezidenta České republiky k odtajnění informací zpravodajských služeb.
Dehonestace místo důkazů
„Jsem terčem štvavé kampaně, v níž figuruje Danuše Nerudová, europoslanec Zdechovský a další samozvaní bojovníci proti dezinformacím. Obviňují mě z organizování státního převratu, aniž by cokoli doložili,“ uvedla Konečná ve videu, které zveřejnila na svých kanálech. Podle ní jde o klasickou diskreditační techniku – vytvořit dojem viny, aniž by existovaly důkazy.
V reakci na tyto útoky přistoupila ke kroku, který sama označuje za důkaz transparentnosti: „Podepsala jsem petici, která žádá odtajnění informací tajných služeb o mých kontaktech s íránskými představiteli. Ať se vše vyjasní.“
Formální setkání a diplomatické kontakty
Konečná v souvislosti s Íránem uvedla, že za posledních deset let absolvovala pouze dvě krátká formální setkání – v roce 2015 a 2022. V obou případech šlo o několik desítek minut trvající diplomatické schůzky.
V otázce Ruska připomněla, že navštěvovala recepce na ruské ambasádě, naposledy před rokem 2022, u příležitosti výročí osvobození. „Jako zástupce strany si vážím vojáků, kteří naši zemi osvobodili, a každoročně se jim pokloním. To přece není zločin,“ zdůraznila.
Zároveň připomněla, že Česká republika má s oběma zeměmi oficiální diplomatické styky, které vláda Petra Fialy nezrušila. „Tak ať si tedy stěžují vládě, že tyto vztahy vůbec existují,“ dodala ironicky.
Petice jako výzva k transparentnosti
Petice, kterou podepsala nejen Konečná, ale i další občané, vyzývá k odtajnění informací týkajících se údajné spolupráce politiků a institucí – včetně Institutu Václava Klause, SPD, KSČM a osob jako Václav Klaus st., Filip Turek či Jan Kavan – s Íránem a Ruskem. Iniciátoři výzvy argumentují naléhavým veřejným zájmem a bezpečnostními důsledky těchto styků.
Konečná však varuje před zneužíváním zpravodajských informací jako nástroje k dehonestaci politických odpůrců. „V tomhle státě už se i kontakt s velvyslancem může interpretovat jako špionáž. Co bude dál? Budou sledovat i uklízečku nebo číšníka, kteří přijdou s diplomaty do kontaktu?“ ptá se.
Právní kroky a výzva k odpovědnosti
Předsedkyně KSČM zároveň podnikla právní kroky proti těm, kteří ji podle jejích slov „vědomě a soustavně pomlouvají“. Podala trestní oznámení a očekává, že příslušné orgány zjistí, zda její schůzky a kontakty byly v rozporu se zákonem – nebo zda se jedná o cílené šíření dezinformací.
Od některých politiků a médií, včetně Danuše Nerudové, očekává omluvu. „Demokracie není anarchie. Demokracie neznamená beztrestné šíření lží,“ uzavřela své vyjádření.