Katolická církev se spoléhá, že lidé zapomínají

21. 12. 2022

Před Vánocemi římskokatolická církev zaujala veřejnost nikoli duchovním rozměrem své činnosti, jak by se dalo očekávat. Překvapení občané se dozvěděli, že chce prodat Jindřišskou věž v centru Prahy, protože nevynáší tolik, kolik by si představovali církevní hodnostáři. Má ji získat ten, kdo nabídne nejvíc, nikoli třeba hl. m. Praha, které by ji využívalo dál pro veřejnost.

Není to jediná plánovaná transakce. Zarážející je i záměr zpeněžit část kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Nebo se zbavit hřbitovů u kostelů, protože jejich údržba taky leze do peněz. Leda by se na ni skládali sami farníci. Pohřbívání do posvěcené půdy už zřejmě není výnosné. Všechno je to zdůvodňováno tím, že je potřeba církev zabezpečit pro dobu, kdy skončí vyplácení velkorysého daru nazývaného náhrady. V jedné detektivce vysílané nedávno v televizi padla věta, že církev myslí na rozdíl od nás ve staletích. Ta katolická zároveň počítá s lidským zapomínáním. Vyrůstají přece generace, které už nic nevědí o tom, že v 90. letech minulého století byl přijat tzv. výčtový zákon. Podle něho katolická církev dostala majetek, který tehdy označovala za potřebný pro svou duchovní činnost. Prý už nic jiného nebude chtít.

No, kdo se aspoň trochu zajímal o dějiny, takovému ujišťování moc nevěřil. Ostatně touhu po majetku už tehdy v celé nahotě ukázal omyl zákonodárců, který přiřkl řádu sv. Voršily to, co mu nemohlo v žádném případě patřit. Vrátily snad sestry takto neprávem nabyté vlastnictví? Kdepak, prodaly ho. Toto varování však část politické scény nebrala na vědomí, nebo ho přímo zlehčovala. Po několika neúspěšných pokusech se nakonec v roce 2012 podařilo parlamentem protlačit zákon, který měl katolické představitele ještě víc obdarovat. Přestože podle průzkumu veřejného mínění z té doby ho 85 % občanů vnímalo negativně. Jistě, z bohatě prostřeného stolu pár drobků odpadlo i pro jiné církve, dokonce i ty, které před rokem 1990 neexistovaly, a neplatila tedy pro ně mantra o navrácení ukradeného majetku. Nepomohly argumenty, že většinu majetku katolická církev nevlastnila, ale jen spravovala, ani námitky proti nadhodnocení náhrad za zemědělskou a lesní půdu, která nebyla vydána. Mimochodem, kdo si dnes ještě pamatuje, že 56 % požadovaného majetku bylo katolické církvi vydáno, takže vskutku není chudá jak kostelní myš.

Zákon, který vstoupil v platnost 1. 1. 2013, stanovil, že tzv. náhrady budou vypláceny třicet let. A příspěvek ve výši zhruba 1,5 miliardy korun zejména na platy duchovních se až po čtvrtém roce výplaty tzv. náhrad bude snižovat o pět procent ročně. To ovšem vynahradí zvyšování zasílaných peněz o inflaci. Zatímco ta drtí české domácnosti, zejména katolické arcibiskupství nebude zkráceno a po dvou letech, jak stanoví zákon, začne shrabovat peníze v plné výši míry inflace. No teda.

Vláda, v níž v tomto ohledu byl mimořádně aktivní Miroslav Kalousek, pospíchala, aby už v únoru 2013 se 16 církvemi podepsala smlouvy. To proto, aby se nemohl tolik kritizovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi zrušit. KSČM to však úplně nechtěla nechat být. Její poslanci navrhli, aby byl v zákonu vypuštěn bod, že tzv. náhrady nejsou předmětem daně ani poplatku. Čili aby církve platily daně a poplatky z uvedených darů jako jiní občané a firmy. Zákon byl skutečně schválen a měl vstoupit v platnost 1. 1. 2020. Že už o něm skoro nikdo nic neví? Inu, tentokrát si Ústavní soud pospíšil a v říjnu roku 2019 zdanění finančních náhrad zrušil.

Katolická církev využívá dar, který ji každý rok po třicet let zasílá a bude zasílat vláda z daní těch, kteří je platí, už nyní třeba v Praze na nákupy bytů od developerů. Prý aby se zabezpečila pro dobu, kdy přestane pobírat peníze od státu. Hlavně ale spoléhá na to, že paměť lidí je krátká.

Autor: 
Miroslava Moučková
Zdroj: 
Naše pravda