PÍSEK/PLZEŇ – V pondělí 6. března ráno se ve Smrkovicích a u sportovní haly Elim na píseckém Výstavišti scházely hloučky lidí. Kolem půl osmé je nabral autobus, který s nimi zamířil na Plzeň. Cílem byla spalovna odpadu ZEVO, která před pár lety vyrostla u vesničky Chotíkov. Město Písek sem vypravilo exkurzi pro veřejnost, zájemce o obor i kritiky spaloven, aby viděli, jak v praxi takové tepelné využití komunálního odpadu vypadá. Druhá skupina exkurze vyjela z Písku dopoledne.
Cílem akce bylo poznání, jak funguje spalovna ZEVO, kterou prosazují města Písek a Strakonice u písecké teplárny. Po roce 2029 už totiž nebude možné všechen odpad skládkovat a města řeší zapeklitou otázku, kam s ním. Spalovna s energetickým využitím je podle nich optimálním řešením. Kapacitně je ZEVO Písek plánované na 50 tisíc tun odpadu ročně s tím, že se do něj budou dovážet odpady i z okolních měst. Písek by pak teplo ze spalování využíval pro svou teplárnu. Zatím záměr prochází posouzením vlivu na životní prostředí. Pak bude na politích, jestli pro investici zvednou ruku.
Organizátory exkurze potěšilo, že kapacita prohlídky ZEVO u Chotíkova se naplnila. Řeší se přidání dalších termínů. Delegaci z Písku přivítal provozní šéf ZEVO Plzeň Pavel Veselý. Nikdo asi nemohl čekat, že by spalování odpadu kritizoval, když do ZEVO Plzeň se sváží odpad z celého kraje. Pavel Veselý zmínil, že chce rozptýlit obavy a dezinformace, které se kolem provozu ZEVO objevují. Ochotně také odpovídal na dotazy kritiků, kteří spalovnu nechtějí a obávají se dopadu na životní prostředí.
„Vůbec nemám nic proti třídění odpadu. Bylo by ideální, kdyby odpad vůbec nevznikal. Jenže o třídění odpadu se krásně mluví, ale realita je taková, že se vesele skládkuje. Já říkám, že skládkování je nejhorší možná varianta. Jsou tu úniky do půdy, občas na skládce vypukne požár. ZEVO nemusí být nejlepší možná varianta, ale je lepší než žádné řešení," řekl Veselý a ukazoval na grafy, jak si v produkci, třídění a skládkování vedou evropské státy.
ZEVO u Plzně bylo ve zkušebním provozu od roku 2016 a od roku funguje 2019 v běžném provozu. Kapacitně bylo stavěno na 95 tisíc tun odpadu ročně, následně získalo povolení na 120 tisíc tun. Kapacitně je naplněné a víc odpadu podle Pavla Veselého technicky ani zpracovat nezvládne.
Vesnička Chotíkov
ZEVO Plzeň stojí v místě někdejší skládky Chotíkov, vzdušnou čarou asi 600 metrů od prvních novostaveb rodinných domů. V roce 2009 se v obci Chotíkov se 1300 obyvateli konalo místní referendum o spalovně. Těsnou většinou 52 procent hlasů ho místní obyvatelé odsouhlasili.
Když ke spalovně dorazila písecká exkurze, první věc, kterou někteří účastníci udělali, bylo čichání místního ovzduší. Objevuje se totiž kritika, že ZEVO zamoří vzduch spalinami a znehodnotí životní prostředí. Lidé se vesměs shodovali na tom, že žádný zápach kolem spalovny necítí. Plzeňské ZEVO navíc zaujalo architektonickým provedením. ZEVO v Plzni vlastní ze 60 procent město přes svou teplárnu.
Provozní šéf spalovny Pavel Veselý řekl, že 120 tisíc tun komunálního odpadu se v energetickém využití zhruba rovná 80 tisícům tunám hnědého uhlí. Podle Veselého je špatnou zprávou, že i z vytříděného odpadu se dál dá využít jen 30 procent. Spalováním 120 tisíc tun komunálního odpadu v plzeňském ZEVO vzniká podle Veselého 30 tisíc tun škváry, která není klasifikována jako nebezpečný odpad. V zahraničí se už prý běžně používá při stavbě silnic a dálnic, u nás se o širším využití jedná. Ze 120 tisíc tun mají v ZEVO Plzeň 2,5 tisíce tun popílku, který je vedený jako nebezpečný opad a musí se tak i skládkovat. Jde o zhruba tři procenta.
Množství dioxinů?
Dotazy padly i na produkci toxických dioxinů do ovzduší, které se nejvíc kritici píseckého projektu obávají. Loni v březnu média informovala, že i v okolí spalovny odpadu v Chotíkově u Plzně našli ekologové ve vejcích vysoké hodnoty zdraví škodlivých dioxinů. Pavel Veselý řekl, že při správném postupu kontrolovaného spalování vzniká dioxinů minimum. Následně je zachytí filtry. „Množství dioxinů, které ZEVO vyprodukuje, je zanedbatelné. Říkám, že při jednom požáru na skládce komunálního odpadu se do ovzduší dostane více dioxinů než za celý život spalovny. Více dioxinů do sebe lidé dostanou s jídlem než z ovzduší kvůli spalovně. Vůbec první kontakt s dioxiny má hned dítě – protože jsou v mateřském mléce," řekl Pavel Veselý. Podle něj není prokázané, že dioxiny ve vejcích jsou práce z chotíkovské spalovny.
Výrobní ředitel Plzeňské teplárenské loni Jan Skřivánek loni řekl Českému rozhlasu, že zařízení v Chotíkově nemůže být zdrojem takového znečištění. „Velmi málo je v takových studiích zmiňován vliv lokálních topenišť."
Přísné limity
Pavel Veselý tvrdí, že spalovna musí splňovat přísné emisní normy. „Dokonce nám bylo řečeno, že naše ZEVO by s takovými emisemi mohlo stát kdekoliv ve Švýcarsku. A podívejte se například do Rakouska, které má méně obyvatel, ale spaloven tam je už 13 a s větší kapacitou. Spalovna tam stojí i v uprostřed Vídně. České republice jsou čtyři," doplnil Veselý.
Odpovídal třeba i na dotaz, proč jsou spalovny tak propagované, když například Dánsko od nich už údajně ustupuje. „Dánsko? Zrovna tam před pár lety novou spalovnu otevřeli. A ještě jí prezentovali jako turistickou atrakci, když je na ní umístěná sjezdovka. Takže Dánsko od splování neustupuje," uvedl Pavel Veselý. Spalovna se sjezdovkou vyrostla v Kodani v roce 2019.
ZEVO v Chotíkově stálo před sedmi lety 2,1 miliardy. Teplem zásobuje Severní Předměstí. Kromě tepla vyrábí i elektrickou energii.
Exkurze v plzeňské spalovně sbírala většinou kladné ohlasy. Provozní šéf Pavel Veselý se sám nabídl, že pokud bude zájem, přijede fungování zařízení okomentovat i do Písku. Kvitoval to přítomný starosta Písku Michal Čapek, který se nebrání účasti Pavla Veselého například na některém z dalších veřejných projednání.