28. říjen: V pondělí oslavíme 101. výročí vzniku republiky Československé a je co si připomínat

26. 10. 2019

Česká republika si v pondělí připomene 101 let existence samostatného československého státu.

Dvacátý osmý říjen byl ještě v době před únorem 1948 také spojen s podepsáním významných znárodňovacích dekretů prezidentem dr. Benešem. Proto dnes Klub českého pohraničí pořádá akci k uctění památky Edvarda Beneše v Táboře u pomníku Mistra Jana Husa s ústředním heslem „Prolomení dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše nedovolíme“. Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) si letos vznik republiky připomene v Míčovně na Pražském hradě.

Dvacátý osmý říjen nám však připomíná i jiná výročí. V ten den v roce 1939 mohutná demonstrace ukázala nacistům, že Češi se nesmířili s okupací. Ta vedla k 15. listopadu, kdy byl pohřben student Jan Opletal, a k 17. listopadu, kdy nacisté zavřeli naše vysoké školy, studenty poslali do koncentračních táborů nebo popravili, a přijali další represívní opatření.

Výročí 28. října tento rok není již kulaté, obalené étosem sta let vzniku republiky Československé. Číslo sto jedna zaostává za stovkou a pro leckoho ideově propojeného s vládnoucí vrstvou není důležité jej vzpomínat. Jsem však přesvědčen, že je co připomínat. A to nejenom vznik republiky.

Je tomu proto, že směr tzv. »objektivního pohledu na historické události« nabral s výkladem blížícího se výročí porážky německého fašismu výrazný účelový podtext. Do tohoto pojetí se samostatná republika příliš nehodí. Jsou mezi námi lidé – a i mezi publicisty – kteří ostatním chtějí vsugerovat myšlenku, že nikdy k osamostatnění nemělo dojít, protože by prý nám bylo lépe v Rakousku. Osobně tento postoj odmítám. Německorakouský živel se nesmířil se vznikem prvé Československé republiky a první zásah její ozbrojené moci byl právě proti jeho odporu. Je otázkou, zda politické požadavky rovnoprávnosti s ostatními, zvláště pak se slovanskými národy, by vedly k vnímání slovanských národů jako rovnoprávných. Ano, je jiná doba, uběhlo pět generačních intervalů a jsme součástí, stejně jako Rakousko, Evropské unie. Avšak mezi vznikem republiky a datem vstupu do EU uplynulo složité období plné geopolitických změn. Náš národ si prošel rovněž tragédií nacistické okupace, byl účasten hrůz druhé světové války. To vše nutně ovlivnilo náš národní vývoj.

Autor: 
Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM a předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny, (upravil a doplnil jk)
Zdroj: 
ihalo.cz