Archivní materiály

Na Lesním hřbitově v Písku v čestné dvoraně stojí památník s nápisem BERNARTICKÝM HRDINŮM. Nezasvěceným návštěvníkům napadnou různé otázky. Proč nemají ten památník v Bernarticích? Kdo jsou ti hrdinové? Mají tady společný hrob? Stručná odpověď – byli to občané Písku, členové oddílu Bernard, kteří dostali úkol jet odzbrojit německé vojáky do Bernartic. Bylo to 8. května 1945.

Červnová tragédie v roce 1942 v Bernarticích měla blízko k osudu Lidic, Ležáků, Leskovic, Javoříčka, Velkého Grúňa, Sklabyně a dalších obcí, kde fašistická soldateska týrala a vraždila české a slovenské obyvatelstvo.  Historicko-dokumentační komise Okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků v Písku neměla k dispozici příliš mnoho písemných materiálů, protože pro odboj to bylo ne

Na demarkační čáře Písek ( Mozaika událostí ) - II. část. Níže publikovaný soubor vyžaduje proklik čtenáře.

Hlavní část „Výstava“ provádí na 21 panelech jednotlivými etapami života a bojů vojenských jednotek – od charakteristiky 30. let až do přivítání své armády v Praze 1945.

Dcera Ludvíka Svobody (Zoe Klusáková Svobodová) s veteránkami z 1. čs. armádního sboru vytvořily putovní výstavu o ženách bojujících v zahraničních jednotkách za druhé světové války. To byl začátek a byl to také podnět k digitalizaci výstavních panelů. 

Zase budou plzeňáci řádit a oslavovat, jak Američané osvobodili Plzeň, a kritizovat, jak amíci nesměli dál, a obstarožní plzeňští puberťáci budou v dobových kostýmech jezdit v jeepech a hrát si na vojáčky.

Vám poděkování a lásku vám . . .  

Další známé verše, tentokrát ale také název diapásma památníků osvobození a hrobů sovětských vojáků v okrese Písek. V roce 1976 jej vydalo Okresní muzeum spolu s odborem kultury ONV v Písku (náklad 100 ks).

V roce 1938 se pozornost mezinárodní politiky obrátila bezprostředně na Československo. Ovládnout ČSR, to byl pro hitlerovský fašismus rozhodující předpoklad pro jeho výboje. A, aby je zaměřili proti SSSR, rozhodli se západní imperialisté dát Hitlerovi volnou ruku, obětovat mu Rakousko a ČSR.

V roce 1938 se výstavba opevnění rozeběhla naplno a velení armády se pod vlivem zhoršující se mezinárodní situace snažilo o její maximální urychlení. Právě mezinárodní situace ale plány výrazně zamíchala. Dne 12. března 1938 německá armáda obsadila Rakousko, čímž se prudce zhoršilo strategické postavení Československa.